Ottův slovník naučný/Hvězdárna

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hvězdárna
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 711. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hvězdárna

Hvězdárna, budova sloužící ku pozorování a měření astronomickému, opatřená nástroji hvězdářskými a všemi pomůckami, jichž je třeba k náležitému spracování pozorování. H-ny mající jen některé nástroje pozorovací a měřické, nikoli však úplné zařízení, slují nyní observatořemi. U Řeků slula taková budova σκοπή, ve středověku observatorium, specula. U Arabů dal chalífa al-Mamún (813—833) poblíž Bagdádu vystavěti h-nu, na které pozoroval s al-Fargáním a jinými hvězdáři; na vrchu Mukattamu u Káhiry zřídili Azíz a Hakem h-nu pro slavného Ibn-Júnise. Kníže Mongolů Ilek chán (Húlágú) vystavěti dal v 2. pol. XIII. stol. v Meráze, v sev.-záp. Persii, velkolepou h-nu, na které mimo jiné Násir-ud-dín pracoval. V XV. stol. založil h-nu a akademii vnuk Tamerlanův Ulug Beg v Samarkandě. R. 1472 začal pozorovati na své h-ně v rodišti svém v Norimberku Bernard Walther, přítel a žák Regiomontanův, která však po jeho smrti zanikla (r. 1504). Lantkrabě hesský Vilém IV. dal r. 1561 zaříditi věž v Kasselu, kde konal pozorování s Bürgim a Rothmannem. Týž lantkrabě upozornil krále Bedřicha II. dánského na Tychona, jemuž tento daroval ostrov Huen v Oresundu i s důchody a krásnou h-nu »Uranienborg« vystavěl. Viz Brahe. Popis její s vyobrazeními viz ve spise Braheově »Astronomiae instauratae mechanica«, o zbytcích D’Arrestovo pojednání v »Astr. Nachr.« č. 1718 a Peterse »Zeitschrift f. Astr.« sv. 3. V XVII. st. založil si Hevel (1641) v Gdansku h-nu »Stellaeburgum«, jež r. 1679 shořela, v Kodani pak r. 1642 založena byla h. veřejným nákladem a dokončena r. 1656. Z větších h-ren je nejstarší pařížská, založená r. 1667 Ludvíkem XIV., pak následovala r. 1675 greenwichská. Berlínská byla r. 1706 dokončena, petrohradská r. 1725, pražská r. 1751, vídeňská (stará) r. 1755, oxfordská r. 1771, florencká r. 1774, palermská r. 1786, gothská r. 1791, dublinská r. 1792. Celkem bylo koncem před. stol. asi 150 h-ren. Nyní jest jich přes 200, ačkoli mnoho starých zaniklo. To vysvětluje se novými stavbami v Evropě (vynikají pulkovská u Petrohradu z r. 1839, štrassburská, nová vídeňská a h. v Nizze), pak hlavně v Americe sev. i jižní, v Africe, Australii a Východní Indii. Jesti i velký počet h-ren soukromých, hlavně v Anglii a Americe.

Kdežto dříve zřizovaly se h-ny na věžích pro lepší rozhled, poznalo se již koncem před. stol., že budovy tak vysoké vydány jsou velmi vlivům povětrnosti, otřásání, jímž se jemnější měření ruší, a také nestejnoměrnému oteplování sluncem. Požadavkem novější doby však je vedle vhodného umístění strojů především neměnitelná pevnost. Proto zakládají se nyní h-ny daleko od měst, drah a silnic, čímž uniká se též rušivému osvětlování a hluku. Budova nemá býti vysoká a nástroje větší, hlavně kruh poledníkový, staví se na pilíře co nejníže. První h-nu vyhovující moderním požadavkům postavila Anglie v Greenwichi, ostatní v před. stol. postavené h-ny nevyhovují již zásadám nyní za správné uznaným. Nástroje upravují se na pilířích, jež jsou od základů odloučeny od ostatních zdí, aby se na ně nepřenášelo otřásání nebo nestejné oteplování ostatního zdiva. Nad strojem průchodním (v poledníku nebo prvním vertikálu) jsou otvory, jimiž se pozorují průchody hvězd, které se po vykonaném pozorování poklopy zavírají. Věž, v níž umístěn je větší aequatoreal, opatřena je točivou střechou (kupolí) s výřezem, jenž se dá zakryti. Střecha má se dáti snadno otáčeti, čehož dosáhl Eiffel při kupoli pro h-nu v Nizze měrou znamenitou, sestrojiv kupoli plovoucí, k jejímuž otočení dostačí tlak 6 kg, ač váží 95.000 kg. Jinde otáčení se kupole na kolečkách nebo na koulích. Ku pozorování pod širým nebem slouží pevná terassa. Obydlí hvězdářovo nalézá se na blízku, by mohl použiti každé příhodné doby ku pozorování. H. moderní má kruh poledníkový, stroj průchodní pro první vertikál, veliký dalekohled upravený aequatoriálně, héliometr, dalekohled fotografický, pak dalekohled na hledání vlasatic (hledač) a několik menších dalekohledů; dobré hodiny (kyvadlové, v místnosti co možná stálé teploty, chronometry), fotometr, přístroje spektrální, přístroje registrující (chronografy) a meteorologické, jakož i geodaetické. K tomu patří nutné pomůcky, jako seznamy hvězd, mapy a knihovna.

Moderní h-ny zřízeny jsou celkem dle tří různých soustav. Dle soustavy první nalézají se všechny místnosti (pozorovací, byty, kanceláře, knihovna atd.) vedle sebe. Osa tohoto dlouhého stavení je kolmo na poledník. Tím způsobem zařízena je velkolepá h. pulkovská, vystavěná dle návrhu Vil. Struve od architekta Brülova (1833—39). Stavba a zařízení stálo skoro 1 mill. zl. Personál h-ny: ředitel, 4 adjunkti, 3 astronomové (mimořádní), dozorce, mechanik se 6 pomocníky, truhlář se 4 dělníky a 8 sluhů. — V soustavě druhé řadí se místnosti pozorovací k sobě v podobě kříže, jehož jedno prodloužené rameno slouží k obývání. Tak vystavěna je c. k. universitní h. vídeňská ve Währingu dle návrhu K. Littrowa architekty Fellnerem a Helmerem (1874—78). Stavba a zařízení stálo též 1 mill. zl. Půdorys stavby té má podobu řeckého kříže, rameno jdoucí od sev. k jihu má délku 104 m, od vých. k záp. 75 m. Delší, na jih obrácené rameno slouží k obývání, obsahujíc dále kanceláře a knihovnu. Kde se ramena protínají, umístěn je veliký aequatoreal od Grubba s otvorem 27 palců angl., délky 10 m, pod kupolí 14 m průměru. Menší kupole jsou na ramenech obrácených k západu, sev. a vých. V západ. rameně je síň poledníková, v sev. umístěn je průchodní nástroj v prvním vertikálu. — Soustava třetí buduje 3 úplně samostatná stavení, a to pro aequatoreál, pro nástroje průchodní a pro personál; tato stavení spojena jsou chodbami. Takové zařízení má na př. univ. h. štrasburská, jež celá obklopena je zahradou. V době nejnovější pomyslilo se také na to, použiti podivuhodné průhlednosti vzduchu ve větších výškách k účelům hvězdářství a vystavěti h-ny na vysokých vrších. Vynikající taková h. jest Lickova na vrchu Hamilton (1400 m) v Kalifornii, jež postavena byvši z velkolepého odkazu Jamesa Licka, r. 1888 účelu svému byla odevzdána a již mnohé důležité objevy učinila.

Jelikož v době novější astronomie ve fotografii a spektrálním rozboru světla nových, mohutných prostředků badání nabyla, jimiž zkoumání fysického stavu těles nebeských netušenou měrou vědomosti naše rozšířilo, patří tento nový obor, astrofysika, též k činnosti hvězdářů. Starší h-ny zařízeny byly hlavně ke zkoumání pohybu těles nebeských i nemohou se všechny věnovati tomuto novému úkolu, jenž vyžaduje zvláštního odborného vzdělání ve fysice a chemii, prací v těchto oborech a zvláštních nástrojů, jimiž nejsou opatřeny. Jako v dřívější době zařizovaly se h-ny jen ku pozorování slunce, tak staví se nyní ústavy, observatoře astrofysikální, jež mají pěstovati různé obory astrofysiky. Francie má astrofysikální observatoř v Meudonu, Německo v Postupimi na Telegraphenbergu. Takové ústavy mají jednotlivé observatoře od sebe a od bytů oddělené bez chodeb, na př. astrofysikální ústav v Postupimi a hvězdárna v Nizze.

Seznam nejdůležitějších hvězdáren.
Jméno místa Zeměpisná délka
od Greenwiche
Zeměp. šířka
Rakousko-Uhersko.
Herény vých. 16 ° 36 11 sev. 47 ° 15 47
Krakov » 19 57 36 » 50 3 52
Kremsmünster » 14 8 3 » 48 3 23
O. Gyalla » 18 11 26 » 47 52 27
Praha (Klement.) » 14 25 22 » 50 5 18
Pulje » 13 50 45 » 44 51 48
Vídeň (Währing) » 16 20 18 » 48 13 55
» (Ottakring) » 16 17 46 » 48 12 47
Německo.
Bamberg vých. 10 ° 53 0 sev. 49 ° 53 28
Berlín » 13 23 43 » 52 30 17
Bonn » 7 5 50 » 50 43 45
Düsseldorf (Bilk) » 6 46 16 » 51 12 25
Gdansk » 18 39 54 » 54 21 18
Gotha » 10 42 39 » 50 56 37
Gotinky » 9 56 37 » 51 31 48
Hamburk » 9 58 28 » 53 33 7
Kiel » 10 8 56 » 54 20 28
Královec » 20 29 47 » 54 42 51
Lipsko » 12 23 31 » 51 20 6
Lübek » 10 41 26 » 53 51 31
Mannheim » 8 27 38 » 49 29 11
Marburg » 8 46 16 » 50 48 47
Mnichov (Bogenhausen) » 11 36 32 » 48 8 45
Postupím » 13 3 59 » 52 22 56
Štrasburk (nová h.) » 7 46 10 » 48 35 0
Wilhelmshaven » 8 8 48 » 53 31 52
Švýcarsko.
Bern vých. 7 ° 26 25 sev. 46 ° 57 9
Curich » 8 33 7 » 47 22 40
Geneva vých. 6 ° 9 12 sev. 46 ° 11 59
Neuchâtel » 6 57 28 » 46 59 51
Nízozemsko a Belgie.
Lejda vých. 4 ° 29 6 sev. 52 ° 9 20
Utrecht » 5 7 56 » 52 5 10
Brussel (Uccle) » 4 21 31 » 50 47 53
Anglie.
Armagh záp. 6 ° 38 53 sev. 54 ° 21 13
Birr Castle » 7 55 14 » 53 5 47
Cambridge vých. 0 5 41 » 52 12 52
Dublin záp. 6 20 16 » 53 23 13
Edinburk » 3 10 45 » 55 57 23
Glasgow » 4 17 38 » 55 52 43
Greenwich » 0 0 0 » 51 28 38
Liverpool (n. h.) » 3 4 17 » 53 24 4
Markree » 8 27 5 » 54 10 32
Oxford (Univ.) » 1 15 5 » 51 45 34
Portsmouth » 1 6 11 » 50 48 3
Tulse Hill » 0 6 55 » 51 26 47
Rusko.
Charkov vých. 36 ° 13 40 sev. 50 ° 0 10
Helsingfors » 24 57 17 » 60 9 42
Jurjev (Dorpat) » 26 43 23 » 58 22 47
Kazaň » 49 7 16 » 55 47 24
Kyjev » 30 30 11 » 50 27 12
Moskva » 37 34 18 » 55 45 20
Nikolajev » 31 58 28 » 46 58 21
Oděssa » 30 45 36 » 46 28 36
Petrohrad (Akad.) » 30 18 22 » 59 56 30
Pulkova » 30 19 40 » 59 46 19
Varšava » 21 1 50 » 52 13 6
Vilno » 25 17 15 » 54 40 59
Švédsko a Norsko.
Lund vých. 13 ° 11 15 sev. 55 ° 41 52
Štokholm » 18 3 30 » 59 20 34
Upsala » 17 37 34 » 59 51 29
Christiania » 10 43 25 » 59 54 44
Dánsko.
Kodaň vých. 12 ° 34 44 sev. 55 ° 41 13
Italie.
Arcetri (n. h.) vých. 11 ° 15 47 sev. 43 ° 45 14
Benátky » 12 ° 21 14 » 45 ° 25 49
Bologna » 11 ° 21 14 » 44 ° 29 47
Milán » 9 ° 11 31 » 45 ° 27 59
Modena » 10 ° 55 44 » 44 ° 38 53
Neapol (Capo di M.) » 14 ° 15 8 » 40 ° 51 45
Padova » 11 ° 52 18 » 45 ° 24 3
Palermo » 13 ° 21 11 » 38 ° 6 44
Řím (Colleg. rom) » 12 ° 28 53 » 41 ° 53 54
Řím (Capitol) » 12 ° 29 8 » 41 ° 53 34
Turin » 7 ° 41 49 » 45 ° 4 7
Francie.
Marseille vých. 5 ° 23 40 sev. 43 ° 18 19
Nizza » 7 ° 18 4 » 43 ° 43 17
Paříž » 2 ° 20 16 » 48 ° 50 11
Paříž (Meudon) » 2 ° 14 0 » 48 ° 48 18
Toulouse » 1 ° 27 47 » 43 ° 36 45
Španělsko.
Madrid záp. 3 ° 41 15 sev. 40 ° 24 30
San Fernando » 6 ° 12 19 » 36 ° 27 40
Portugalsko.
Coimbra vých. 8 ° 23 31 sev. 40 ° 12 26
Lisabon záp. 9 ° 11 10 » 38 ° 42 31
Řecko.
Athény vých. 23 ° 43 45 sev. 37 ° 58 20
Amerika sev.
Albany záp. 73 ° 44 48 sev. 42 ° 39 50
Alleghany City » 80 ° 0 44 » 40 ° 27 42
Ann Arbor » 83 ° 43 48 » 42 ° 16 48
Cambridge » 71 ° 7 45 » 42 ° 22 48
Chicago (stará h.) » 87 ° 36 42 » 41 ° 50 1
Chicago (nová h.) » 87 ° 40 30 » 42 ° 3 0
Cincinnati (nová h.) » 84 ° 25 19 » 39 ° 8 19
Clinton » 75 ° 24 22 » 43 ° 3 16
Georgetown » 77 ° 4 34 » 38 ° 54 26
Lickova h. » 121 ° 38 31 » 37 ° 20 25
N.-York(Rutherfurd) » 73 ° 59 9 » 40 ° 43 48
N.-York (Col. C.) » 73 ° 58 25 » 40 ° 45 23
Philadelphia » 75 ° 9 37 » 39 ° 57 7
Washington » 77 ° 3 2 » 38 ° 53 39
Amerika jižní.
Cordova záp. 64 ° 10 48 již. 31 ° 25 15
La Plata » 57 ° 54 15 » 34 ° 54 30
Rio de Janeiro » 43 ° 10 21 » 22 ° 54 24
Santiago de Chile » 70 ° 41 34 » 33 ° 26 42
Asie.
Hong-Konk vých. 114 ° 10 30 sev. 22 ° 18 12
Madras » 80 ° 14 50 » 13 ° 4 8
Australie.
Adelaide vých. 138 ° 35 6 již. 34 ° 55 34
Melbourne » 144 ° 58 33 » 37 ° 49 53
Sydney » 151 ° 12 23 » 33 ° 51 41
Williamstown » 144 ° 54 32 » 37 ° 52 7
Windsor » 150 ° 50 11 » 33 ° 36 31
Afrika.
Alžír (nová h.) vých. 3 ° 2 9 sev. 36 ° 47 50
Mys D. Naděje » 18 ° 28 41 již. 33 ° 56 3

VRý.