Ottův slovník naučný/Huygensův okulár

Ottův slovník naučný
Huygens	Huygensův okulár	Huygensův princip

Údaje o textu
Titulek:	Huygensův okulár
Autor:	Václav Rosický
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 945. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Huygensův okulár (očnice, také okulár negativní nebo Campaniho, vyobr. č. 1840.) skládá se ze 2 čoček ploskovypuklých. Strany vypuklé obráceny jsou ku předmětnici dalekohledu, strany ploché k oku pozorovatele. Broušeny jsou ze skla korunového tak, že se má ohnisková vzdálenost čočky předmětnici bližší k ohniskové vzdálenosti čočky oku bližší jako 3 : 1 a vzdálenost obou čoček vyjádřena je pak číslem 2. Na čočku první (A), sběrnou (kollektivní), dopadají paprsky prošlé předmětnicí dalekohledu dříve, než se v ohnisku předmětnice spojily v obraz, čočka ta vytvoří tedy obraz blíže předmětnice, než by se stalo bez ní, a to uprostřed mezi oběma čočkami; čočka druhá (B), okulární (vlastní očnice), zvětšuje obrácený obraz vytvořený předmětnicí a čočkou sběrnou. Napneme-li v ohniskové rovině čočky okulární (K) vlákno nebo kříž z vláken, uvidíme je zřetelně zároveň s obrazem předmětu. Avšak při tom působí obě vady čoček (sférická i chromatická) jinak na obraz předmětu a jinak na vlákno; neboť paprsky vytvořující obraz prošly oběma čočkami, paprsky vlákna jenom čočkou okulární. Poněvadž obě čočky tak jsou broušeny, by se jimi obě vady rušily (nikoli však jednou), bude obraz předmětu správný, ale nikoli obraz vlákna. Vlákno však vkládá se do okuláru, by se jím konala měření mikrometrická, proto nehodí se H. o. k měření úhlovému. Jinak je H. o. skoro prost aberrace sférické a hodí se velmi dobře ku prostému pozorování předmětů nebeských. VRý.