Ottův slovník naučný/Hustopeč

Ottův slovník naučný
Hustoměr	Hustopeč	Hustopeče

Údaje o textu
Titulek:	Hustopeč
Autor:	Matouš Václavek, redakce, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 930–931. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hustopeče

Hustopeč (něm. Auspitz), město na Moravě v býv. kraji brněnském, při silnici do Hodonína vedoucí, má 564 d., 380 ob. č., 3257 n., 2 j. národ. (1890), hejtmanství, okr. soud, četn. stan., pš., telegr. a žel. stan. Sev. dr. cís. Ferdinanda (Břeclava-Brno), 1tř. čes. obec šk., něm. 5tř. obec. šk. a opatrovnu pro chl. a dívky, 3tř. měšť. šk., zem. vyšší reálku, lékárnu, spořitelnu, knihtiskárnu, 2 výrobny na šťávy lekořicové, tov. na výrobu likérů, mlýn, ovocnářství (zejm. ořechy), pěstování lekořice, výborné trhy a značný obchod s potravinami. Deskový statek zaujímá 320^.75 ha a náleží k němu cihelna, majetek města H-e. — red. — Uprostřed náměstí stoji děkanský kostel sv. Václava ze XIII. nebo z počátku XIV. stol., prvotně gotický; nynější nepravidelná stavba pochází z l. 1512–1517. Vedle kostela socha Nejsv. Trojice 152 m zvýší, zbudovaná hlavně z daru měšťana Frant. Adlera r. 1737. Za městem na jižní straně na »Křížové hoře« kaple sv. Rocha, Šebestiana a Rozalie, postavená r. 1682 na poděkování za přestálý mor a opravená r. 1837. Evangelíci mají tu faru a židé synagogu. R. 1756–57 založili v H-či piaristé kollej, při níž byly nejprve školy latinské, od r. 1777 hlavní něm. s nižším gymnasiem. R. 1852 zřízena 2tř. reálka, spojená se školou hlavní. R. 1866 přestali piaristé vyučovati, r. 1870 zřízena zde nižší něm. reálka. O založení města není spolehlivých zpráv; pravdě podobno, že původní slovanská osada přijala ve XIII. stol. něm. osadníky, kteří se hlavně zanášeli vinařstvím (odkudž i názvy německé polních tratí, nářadí vinařského a j.). Jméno H. objevuje se poprvé r. 1249, kdy se několikráte jmenuje Vilém z H-e. R. 1323 darována jako městečko Králové klášteru v Brně, jehož abatyše ji mnohými výsadami obdarovaly. R. 1575 povýšena na město s právem pečetiti červeným voskem. Od té doby zkvétala obchodem, který provozován byl po silnici řeč. uherské a městem vedoucí. V XVI. věku usadili se tam Bratří Čeští a novokřtěnci, přistěhovalí ze Slavkova, odkudž poprvé r. 1599 a podruhé r. 1618 vypuzeni byli. V r. 1605 a 1623 bylo město od vojsk Bocskaje a Bethlena Gabora, v r. 1643 a 1645 od Švédů, r. 1663 od Turků pleněno. R. 1679 zuřil v H-i mor, r. 1824 požár, r. 1805 a 1809 obsadili ji Francouzi. (Srv. A. Macháč, Popis okr. hejtm. Hustopeč 1887.) — Vck.^{[red 1]} — Okr. soud hustopečský obsahuje 18 polit. obcí se 4653 d., 13,028 ob. č., 10.863 n., 6 j. nár., ze 24.008 přít. obyv.: 23.371 katol., 168 evang., 468 žid., 1 j. Hejtmanství hustop., zaujímajíc okr. soudy H., Klobouky a Židlochovice, má na 747^.53 km² 13.151 d., 52.340 ob. č., 19.617 n., 11 j. n. (1890), kteří se zanášejí hlavně orbou, vinařstvím a průmyslem cukrovarnickým.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Ve 28. dílu byl k heslu Hustopeč uveřejněn dodatek, viz Hustopeč (dodatek).