Ottův slovník naučný/Hronov

Ottův slovník naučný
Hronka	Hronov	Hronovci

Údaje o textu
Titulek:	Hronov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 794–795. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hronov

Hronov nad Metují, starobylé město v Čechách po obou bř. Metuje v hejt. novoměstském, okr. náchodském, má 193 d., 2258 ob. č. (1890), far. kostel Všech Svatých (z r. 1716, pův. r. 1384 far.), obec, kostel a faru helvet. vyznání, 5tř. šk., četn. st., lékárnu, pš., telegr., žel. stan. Rak.-uher. st. dr. (Choceň–Broumov–Mittelsteine), občanskou záložnu, 2 přádelny na bavlnu a přízi, několik mechanických tkalcoven na výrobu bavlněného a lněného zboží, výrobu hedv. látek, plátna, cihelnu, barvírnu, mlýn. V našem století rozmohl se tu značný průmysl a obchod se zbožím lněným a bavlněným. Poblíž města minerální pramen »Kyselka«, pískovcové lomy a ložisko kam. uhlí. Kdy H. na město povýšen a znakem nadán, nelze nám prokázali. Znak (vyobr. č. 1820): modrý štít a v něm stříbrné sousoší: nejvýše na sloupu Matka Boží, níže na odstavcích sv. Florián a sv. Mikuláš a nejníže uprostřed sv. Jan Křt. Jméno H. dostalo město po svém zakladateli Hronovi z Náchoda (1241—1289). Dříve slul též H. nad Bílou Horou, kterýžto vrch jižně od něho leží. H. příslušel ke hradu Náchodu, jakož i podací kostelní patřilo držitelům Náchoda. Také se tu připomíná na poč. XV. st. manský statek s tvrzí, na níž seděli Matěj z Vlčnova (1422), Evan ze Žampachu (1437), Vaněk z Nosalova (1456), ale se službou ke hradu Náchodu. Za války 30leté byl H. od Švédů vypálen (1639). R. 1742 svedena tu bitka mezi císařskými a Prusy. H. jest rodištěm spis. AI. Jiráska.