Ottův slovník naučný/Hradiště (obce)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Hradiště (obce)
Autor: Matouš Václavek, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 749. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hradiště (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Dlouhé Hradiště, Dolní Hradiště, Doupovské Hradiště, Horní Hradiště, Hradiště (Blovice), Hradiště (Bžany), Hradiště (České Lhotice), Hradiště (Cheb), Hradiště (Chlum), Hradiště (Kaplice), Hradiště (Klášterec nad Ohří), Hradiště (Koldín), Hradiště (Kolinec), Hradiště (Malovice), Hradiště (Nová Bystřice), Hradiště (okres Benešov), Hradiště (okres Domažlice), Hradiště (okres Plzeň-jih), Hradiště (okres Rokycany), Hradiště (Písek), Hradiště (Plzeň), Hradiště (Postoloprty), Hradiště (Těrlicko), Hradiště (Zlenice), Hradiště (Znojmo), Hradiště na Písku, Choustníkovo Hradiště, Klášter Hradiště nad Jizerou, Mnichovo Hradiště, Okrouhlé Hradiště, Staré Hradiště, Uherské Hradiště, vojenský újezd Hradiště
Č. 1801. Znak Hradiště Choustníkova
Č. 1802. Znak Hradiště Mnichova

Hradiště: 1) H., dříve H. Choustníkovo či Labské, Choustník Heřmanův (Gradlitz), městečko v hejt. a okr. královédvorském, 151 d., 104 ob. č., 914 n. (1890), kostel Pozdvižení sv. Kříže, 3tř. šk, pš., spořitelna, mramorové lomy, 3 mlýny, plátenictví. Samoty Růžičkův dvůr, Rycholka a Cihelny. Nadační panství zaujímá 1446.48 ha; náleží к němu v H-ti pivovar a dvůr, majetek nadace hr. Šporka pro klášter Milosrd. bratří v Kukusu. Kdy H. na město povýšeno a znakem nadáno, nelze pověděli. Znak (vyobr. č. 1801.) představuje štít, v červeném poli zlaté kolo a nad ním stříbrné otevřené kružítko. Někdejší pevný hrad, založený na starodávném hradišti, za 30leté války pobořen později hr. Františkem Šporkem opraven a řádu coelestinek odevzdán. Ty byly zde do r. 1739. R. 1382 seděli na H-ti bratří Krušinové z Lichtenburka, po nichž je koupil Heřman z Choustníka (po něm zváno), r. 1413 připomíná se tu jako dědic Jan Městecký z Opočna, dále vladykové z Hustiřan, 1453 Jan z Vyhnanic, Purkhart z Janovic, 1457 Mikuláš Zajíc z Hazemburka, 1473 Čéčové z Nemyčevsi, na rozhraní XV. a XVI. stol. Burjan ze Švamberka a strýc jeho Krištof, po nichž právem dědickým nastoupil Mikuláš Cerhenský z Dražovic. R. 1531 dostalo se H. v držení Mich. Slavaty z Chlumu. Z rodu toho Diviš prodal (1541) hrad i městečko Pecingárovi z Bydžína, jehož potomku Ctiborovi konfiskováno pro vzpouru proti králi a prodáno Albrechtovi z Valdšteina (1623). Tento po roce pustil je Maří Mag. Trčkové z Lobkovic. Po smrti Albrechta z Valdšteina připadlo H. králi Ferdinandovi, jenž nejprve dal je v užívání jesuitům a potom daroval dánskému šl. Fr. hr. z Ulfelda (1636), jehož bratr prodal H. Oktaviánu z Piccolomini (1652). R. 1664 koupil H. Jan hr. ze Šporku. Jeho potomek Frant. Antonín založil r. 1711 klášter Milosrdných bratří v Kukusu[red 1], jemuž odkázal H. na věčné časy. — 2) H., osada t. u Lhoty Nesperské, hejt. Benešov, okr. a pš. Vlašim, fara Kondratice; 15 d., 106 ob. č. (1890), fil. kostel Nejsv. Trojice (ve XIV. stol. far.) s nedělní službou Boží, o samotě Vítův mlýn. Na místě nynějšího kostela stával hrad. — 3) H., ves t., hejt. a okr. Blatná, fara a pš. Kasejovice; 59 d., 379 ob. č. (1890), 1tř. šk., alod. dvůr Karla sv. p. z Lilgenau, mlýn. Na vladyčím statku a tvrzi seděl (1579) Sigmund Chrt ze Rtína, později Chanovští z Dlouhévsi. Tvrz zvala se »Vyšší hrad«. — 4) H., ves t., hejt. Domažlice, okr. N. Kdyně, fara Lštění, pš. Коloveč; 68 d., 353 ob. č. (1890), opodál samota Podhora.— 5) H. (Radisch), víska u Drchlavy, hejt., okr. a pš. Dubá, fara Pavlovice; 9 d., 53 ob. n. (1890). — 6) H., ves t. nade Mží, hejt. Hořovice, okr. Zbirov, fara a pš. Zvikovec ; 30 d., 148 ob. ě. (1890). Ves postavena na starém hradišti. Ve XIV., XV. a XVI. stol. býval jen vladyčí statek, jenž později připojen к panství křivoklátskému. — 7) H., osada t. u Čes. Lhotic nad Chrudimkou, hejt. Chrudim, okr., fara a pš. Nasevrky[red 2]; 22 d., 155 ob. č. (1890), evang. kostel, fara, 1tř. soukr. šk., alod. dvůr Rich. Drascheho z Wartinberku.— 8) H. (Radischen), osada t. na patě vrchu téhož jména, hejt., okr. a pš. Kaplice, fara Blansko; 28 d., 5 ob. č., 148 n. (1890). — 9) H., osada t. u Boříkova, hejt. a okr. Klatovy, fara Chlistov, pš. Kolínec; 12 d., 98 ob. č. (1890), alod. statek, zámeček a dvůr paní Marie z Kleistů a dětí. Poblíž vápenné lomy. Stávala tu tvrz se dvorem, na níž ve 2. pol. XIV. stol. seděl Oldřich z Hradiště, na poč. XV. stol. Běšínové z Běšin. R. 1682 prodal H. Jan Jaroslav Dlouhoveský z Dlouhévsi Janu Jindř. Šofbergrovi; po něm následoval tu Adam Ferd. Khek ze Svarcpachu, 1704 Kočové z Dobrše, do r. 1762 rodina Videršpergarů a (od r. 1768) ryt. z Elvenich, — 10) H. (Ratsch), osada t. u Lovečkovic, hejt. Litoměřice, okr. Uštěk, fara a pš. Levin; 10 d., 59 ob. n. (1890), samota Hradišťský mlýn, kamenné uhlí. — 11) H., ves t., hejt., okr. a pš. Písek, fara Putim; 41 d., 270 obyv. č. (1890), poblíž rybník Starý, náležející Písku. Za starých časů kvetlo v okolí ryžování zlata. Za dob patrimoniálních náležela ves městu Písku. — 12) H., ves t. nad Bradavkou, hejt., okr., fara a pš. Plzeň; 12 d., 95 ob. č. (1890), želez, hamry — 13) H. (u Blovic), ves t. nad Bradavkou, hejt. Plzeň, okr., fara a pš. Blovice; 32 d., 247 ob. č. (1890), ruda želez., myslivna Hladomor. Alod. panství zaujímá 2444.62 ha; náleží к němu zámek s kaplí sv. Ondřeje, dvůr a cihelna, majetek Ed. hr. Pálffyho. Na tvrzi seděl koncem XV. stol. Beneš Častolár, jehož potomci zvali se Hradišťskými z Hořovic, na poč. XVII. stol. dostalo se H. skrze Markétu Hradišťskou z H Petrovi Tobiáši Karlovi ze Svárova, v jehož rodině zůstalo do r. 1678, kdy přešlo v držení Jana Josefa Jeníška z Újezda, hr. Krakovských z Kolovrat a od r. 1872 rodiny hr. Pálffy. R. 1775 postaven nynější zámek blíže bývalé tvrze. — 14) H., osada t. u Vel. Malovic, hejt. Prachatice, okr., fara a pš. Netolice; 14 d., 110 ob. č. (1890). — 15) H. (Ratsch), osada u Vebžan, hejt., okr. a pš. Teplice, fara Bořislav; 35 d., 10 ob. č., 235 n. (1890), fil. kostel sv. Vavřince, 3tř. šk., fid. dvůr Ed. kn. Claryho, hněd. doly. Na bývalé tvrzi připomínají se na poč. XVI. stol. Ledvičtí z Chánova, po nich Žibřid Zďárský ze Žďáru, r. 1590 Radslav ze Vchynic. Brzy_potom připojeno H. k Teplicím, — 16) H. (Hraidisch), far. ves t. při pr. bř. Ohře, hejt. a okr. Žatec, pš. Líšany; 18 d., 2 ob. č., 139 n. (1890), starobylý kostel sv. Šimona a Judy (ve XIV. st. far.), 2tř. šk., pěstování chmele. Ŕ. 1238 připomíná se tu Zdata z Hradiště. Ve XIV. a XV. stol. jmenují se různí majetníci a na tvrzi seděl Jan Černobýl ze Chříče, r. 1453 Zbyněk Zajíc z Hazemburka, r. 1595 Karel Hruška z Března. Konečně připojeno H. k Postoloprtům. Pověst vypravuje, že kníže Neklan postavil tu hrad Drahouš. — 17) H. (Höfen), ves t., hejt. Žlutice, okr. a pš. Bochov, fara Radišovice; 16 d., 78 ob. n. (1890), mlýn. — 18) H., osada t. v hejt. rychnovském, viz Hradisko. — 19) H., ves t. v hejt. vinohradském, viz Hradištko 5). — 20) H. Dlouhé (Langenradisch), ves t., hejt. Teplá, okr. a pš. Bezdružice, fara Hradiště Okrouhlé; 43 d., 282 ob. n. (1890), samoty: Hlaváčův mlýn, Marassenmühle a osada Klamperhäuseln. Prvotně jmenuje se tu vladyčí statek. — 21) H. Dolejší, ves t., hejt., okr. a fara Kralovice, pš. Liblín; 43 d., 263 ob. č. (1890). — 22) H. Hořejší, ves t., hejt. a okr. Krlovice, fara Želenice, pš. Plasy; 33 d., 290 ob. č. (1890); par. mlýn Podhradský s pilou a ložisko břidlice vitriolové. — 23) H., Hory Tábor, město t., viz Tábor24) H. Choustníkovo, město t., viz Hradiště 1).— 25) H. Labské, město t., viz Hradiště 1).— 26) H. nad Metují, t., viz Město Nové n. M.

27) H. Mnichovo či Mnichové, též H. nad Jizerou (Münchengrätf), město t.; 370 d., 3572 ob. č., 26 n. (1890), hejtmanství, okr. soud, četn. okres, velitelství, cejch, úřad, vikářství, děkanský kostel sv. Jakuba, kostel sv. Anny s hrobkou Albrechta z Valdštýna a jeho první manželky, kostel sv. Epifana, 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk. pro chlapce a div, hospodář, pokrač. zimní šk., průmysl, pokrač. šk., městská spořitelna, rolnická, občanská a okres, hospodář, záložna, okres, pojišťovna, pošta, telegr., železniční stanice Čes. sev. dr. (Praha-Bakov-Turnov), továrny na hedvábné látky, koberce, obuv, dřevitou vlnu, leštidla, tuky, likéry, rákosová pletiva. Obyvatelstvo provozuje rolnictví, drobná řemesla a výrobu rákosového pletiva jako průmysl domácí. Fid. panství zaujímá 7461.68 ha; náleží к němu sídelní zámek s kaplí a cukrovar v H-ti, majetek Arnošta hr. Valdštýna. — Kdy město založeno, není známo, ale uprostřed XI. stol. jmenuje se tu Heřman z Ralska, jenž prý tu založil benediktinský klášter a hojně jej nadal. Za jeho nástupců klášter zrušen. Roku 1143 povoláni sem cisterciáci. Město vzrostlo z původního městečka a osady Rybitví s farním kostelem, jehož právo podací přináleželo opatům kláštera H. Po splynutí obou míst se Rybitví nepřipomíná. Jako město připomíná se H. r. 1556 a bylo poddáno právem zástavním držitelům kláštera H. R. 1557 seděl tu Žibřid z Velechova, po něm Adam, jenž († 1576) odkázal H. manželce Krescencii, provdané za Krištofa Budovce z Budova. Syn těchto Václav odpustil obyvatelům odúmrť, daroval městu tržné, jarmarečné clo a jiné výhody a připojil k H-ti klášter. Když pak pro vzpouru stavovskou na staroměstské radnici sťat (1621), zabrán statek jeho od král. komory a prodán Albrechtovi z Valdštýna, v jehož rodu posud trvá. Za panování Valdštýnů vystavěn zámek, v němž se r. 1833 sešel císař František s carem Mikulášem a Pruským princem Bedřichem Vilémem, za Arnošta z V. založen kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů, r. 1726 vystavěn far. kostel, r. 1730 kostel sv. Anny, za Vincence z V. přeneseny ostatky Albrechta z V. do kostela sv. Anny. Kdy H. na město povýšeno a znakem nadáno, nelze říci. Stalo se tak za některého z opatů kláštera. Znak městský (vyobraz, č. 1802.): červený štít, v něm křížem dvě opatské berly, nad štítem zlatá infule. H. jest rodiště professera Kvíčaly. Srov. též heslo Klášter (ukr. Mnich. Hradiště). — Okresní soud zaujímá 229.44 km2 se 3347 d., 23.683 obyv. č., 92 n.; z 223.786 přít. ob.: 23.610 kat., 34 ev., 141 žid., 1 jiného nábož., z těch 11.343 muž., 12.443 žen. Hejtmanství, obsahujíc okr. H. M. a Bělou pod Bez., má 436 km2, 5406 d., 33.206 ob. č., 3006 n., 2 j. národ. (1890).

28) H. Nové, osada t., hejt, okr. a pš. Pardubice, fara Kunětice; 26 d. 276 ob. č. (1890), cihelna a samota Psinek. — 29) H. Okrouhlé (Scheibenradisch), far. ves t. na Hradišťském vrchu, hejt. Teplá, okr. a pš. Bezdružice; 63 d., 2 ob. č., 448 n. (1890), kostel sv. Jana Křt. (ve XIV. stol far.), 4tř. šk., opodál Gutnštein, popl. dvůr., myslivna, obora se zříceninami hradu Gutnšteina (v. t.) a mlýny: Tuthakenmühle a Weissmühle. — 30) H. Staré, ves t., hejt., okr. a pš. Pardubice, fara Kunětice; 12 d., 86 ob. n. (1890). 31) H. Uherské (Ungarisch-Hradisck), král. město na Mor. Slovácku, v místech, kde se Olšava vlévá do Moravy; 302 d., 2764 ob. č., 1100 n. (1890), předměstí Rybárny, krajský a měst. del. okr. soud, kommissařství finanč. stráže, četn. okr. stanice, magistrát, pš., telegr. a žel. stanice Rak.-Uher. st. dr. (Kunovice–Uh. H.) a (Veselí–Uh. H.), děkanský kostel (r. 1895 oprav.) sv. Františka Seraf., druhdy jesuitů, kteří přišli sem r. 1644 z Kroměříže, františkánský klášter s bohatou knihovnou a kostelem Zvěstování Panny Marie, r. 1490 biskupem Janem založený, dvoje náměstí. O vzdělání pečuje: čes. obec. 5tř. šk. (7 odděl.) pro obé pohlaví, 3tř. měšť. div., průmysl, pokrač. šk., vyš. gymnasium, založené Ú. M. Šk., něm. 4tř. obec. šk. chl., 5tř. obec. pro div., pod správou Milosrd. sester, 3tř. měšť. div , něm. st. vyš. reál. gymnasium, čes. a něm. opatrovna. Dobroč. ústavy: všeobec. nemocnice (20 post.), chorobinec (18 post.) s kapli sv. Alžběty, lékárna; peněžní ústavy zastupuje: pobočka rak.-uher. banky, měst. spořitelna, rolnická záložna. Průmysl a obchod: cukrovar a raffinerie cukru, 2 pivovary, sladovna, vjVoba cihel, tašek, fale. křidlic a drenáži, par. pila, stavba varhan, plynárna, knihtiskárna, košikářství. Obyvatelé provozují zemědělství, drobný obchod a drobná řemesla. Kde se nyní H. rozkládá, tvořila řeka Morava až do konce XVII. stol. ostrov, na němž král Přemysl II., prohlédaje k nebezpečí od Uher, kázal r. 1257 založili opevněné město H. V místech těch stával nepochybně staroslavný Velehrad, jehož pozůstatkem je až na naše doby zachovalá vesnice Staré Město, naproti H-ti na pr. bř. Moravy. Před založením nynějšího H. nevyhynula zajisté v okolním lidu nikdy paměť o slavném sídle Svatoplukově a Methodějově a proto říkalo se ostrovu onomu »na H-ti«, kdež beze vší pochyby stál hrad velehradský, kdežto ostatní město rozkládalo se na pr. bř. řeky Moravy, v místech nynějšího Starého Města. Na ostrově tom, jenž tehdy náležel klášteru velehradskému, od H. asi hodinu cesty vzdálenému, bylo tenkráte jen několik rybářských domkův a kaple sv. Jiří, jež stála pak na dolním náměstí hradišťském až do r. 1778, kdy odstraněna. Král, chtěje nově založené město zalidniti, vyzval obyvatele městeček trhových, Kunovic a Velehradu (kláštera r. 1198 od markrab. Vladislava teprve založeného), aby v něm se usadili, a dal jim zároveň mnoho výsad a práv. Jméno starého Velehradu zmizelo a název Staré město[red 3] pozůstal toliko zbytku jeho; ale ještě r. 1301 sluje St. Město v jedné listině »Velehradem«. — Co se týče dalších osudů města H., uvádíme, že mnohokráte bylo od Uhrův obléháno, že r. 1363 přeložil do něho markrabě Jan soud bzenecký, nařídiv zároveň, aby hlavní silnice do Kunovic a Skalice vedla H-m. Za války mezi Jiřím Poděbr. a Matyášem Uherským zůstalo H. Jiřímu věrno, a Matyáš je marně obléhal r. 1468 a 1469. Král Jiří za tuto věrnost a oddanost daroval H-ti St. Město, jež posud klášteru velehradskému náleželo. Též Vladislavovi II. bylo H. věrno, začež od něho mnoho dostalo výsad a osvobozeno bylo od daně, místo které mělo odváděti králi každoročně meč ceny 30 dukátův, »jelikož mečem vítězem se stalo«. Teprve r. 1479 poddalo se H. následkem míru olomouckého mezi Matyášem a Vladislavem. R. 1605 Bočkajem, r. 1621 Gaborem, r. 1643 Švédy marně je obléháno. Od té však doby zanedbávaly se hradby městské, čímž se stalo, že r. 1742 Prušáci dobyli města a je drancovali. R. 1780 byly zevnější hradby mezi měšťany rozděleny a na jejich místě zahrady zakládány. — H. je rodištěm Jana Petra Cerroniho, znatele starých listin, a ministra JUDra AI. Pražáka. Okolí hradišťské je rovinaté a velmi úrodné, ač často ř. Moravou zhoubně bývá zaplavováno. — Srov.: Chlup, Zeměp. nástin hejt. Uhersko-hradišťského (U. H., 1885), Vitásek, Děje a místopis král. města U. H. (t. 1879). — Okres Uhersko-hradišťský čítá 36 pol. obcí 6839 d. se 34.683 ob. č., 259 n., 5 jiné národ. (1890); okres. hejt. obsahuje okr. soudy: Napajedly, H. a Uherský Ostroh ; má 18046 d., 92.207 ob. č., 1781 n., 32 jiné národ. (1890). red. Vck.

32) H. nad Znojmem čili Hora sv. Hippolyta (Põltenberg), městys na Moravě při Dyji, hejt., okr. a pš. Znojmo; 61 d., 95 ob. č., 246 n. (1890); proboštský kostel sv. Antonína, zámecký kostel sv. Hippolyta, kaple P. Marie Cellské, 1tř. šk. Proboštský statek, k němuž náleží dvůr a zámek, jest majetek ryt. řádu křižovníků s červ. hvězdou v Praze, jimž král Václav daroval r. 1240 kostel sv. Hippolyta s příslušným zbožím. Řád má zde proboštství, v němž r. 1848 přenocoval cís. Ferdinand, když z Vídně do Olomúce se ubíral. Místo samo bylo v době nejstarší důležitým hradištěm a nazývalo se Horou sv. Hippolyta.

33) H. (pol. Grodziszcze), ves ve Slezsku na úpatí kopce Hradiště, hejt., okr. a pš. Těšín, fara Horní Trlíčko; 120 d., 753 ob. pol., dvě 1tř. školy, 2 mlýny. Zemský statek H. zaujímá З43.31 ha půdy, má zámeček, dvůr, parostr. lihovar a pilu a jest majetkem Artura Gocha. Samoty: Kaměnka, Lešny, Líska, Vrchní dvůr, Toboly, Vrazidlo, za Lesem a Zálesí. Osada vyskytuje se (1415) za těšínského kn. Boleslava. Místo však jest staré »Hradiště«. První majetníci H. byli Borkové, z nichž poslední, Adam B., daroval celé zboží hradišťské klášteru Milosrdných bratří v Těšíně. Roku 1701 koupil H. Mikuláš Gurecký z Kornic, po něm tu seděla rodina Marklovských z Pernštýnu a od r. 1790 Erdman z Kletenhofu. Před 100 léty byla tu škola, 2 dvory, dvůr zámecký a vrchní, ovčín, dva mlýny, pila a obec. sýpka.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Kuksu
  2. Nasavrky
  3. Staré Město