Hostinné (Antau), město v Krkonoších v Čechách, nad Labem, hejtmanství vrchlabské, 332 d., 246 ob. č., 3795 n. (1890); okres, respicientství finanč. stráže, četn. závod. stanice, pošta, telegr., žel. stan. sev.-záp. dráhy (Chlumec n. C.–Poříčí), vikářství, děkanský kostel Nejsv. Trojice (ve XIV. st. far., františkánský klášter r. 1677 založ. s kostelem Poč. P. Marie, klášter Voršilek s 8tř. obec. a měšť. dív. šk., opatrovnou a chorobincem, stř. obec. a 3tř. měšť. šk. chl, něm. st. vyšší gymnasium, veřej. nemocnice, továrna na stroje, na drát a drát. sítě, slévárna kovů, 2 papírny, 2 přádelny na len, tovární výroba lněn. a bavln. zboží, hedváb. látek, plyšů, cement. zboží, 2 pivovary, 2 válc. mlýny, továrna rýžového škrobu, plynárna, spořitelna. Alod. panství zaujímá 1210.38 ha půdy (přes polovinu lesů); náleží k němu zámek s kaplí a dvůr v Nových Zámkách, pivovar a 3 dvory v H-m, majetek hr. Deyma. — Znak (vyobr. č. 1779.): štít modrý a v něm u zpodu zeď stříbrnou z tesaného kamene s branou otevřenou a mříží v ní železnou, vytaženou. Nade zdí vynikají dvě čtverhranné věže stříbr. po obou stranách brány, každá s okny, červ. střechou a zlatými makovicemi. Skrze bránu viděli na strom lípu, která košatým vrškem nad zeď vyniká, a na též lípě sedí orel brunátné barvy, rozkřídlený. Přede zdí stojí dva obři, sice nazí, každý však s kabátem z buvolí kůže (neb stříbr.), se kšticemi s hlavy splývajícími; pravý opírá pravou ruku o štítek král. č., levý levou o štítek sv. Václava (černou orlici ve stříb.), druhou rukou drží spolu stuhu přes kmen lípy jdoucí. — Dějiny. První osazení v krajině zdejší byl Hostín Hradec neb knížecí hrad, kterýž založil l. 1139 kníže Soběslav, přebývaje na dvoře svém Chvojně (Dvoru králové). Ve Chvojně postižen jest nemocí smrtelnou, pročež nesli ho do nově vystavěného hradu, kdežto s pobožnou důvěrou připravoval se ke smrti a dne 14. ún. 1140 zemřel. Hostín Hradec vykládá se obyč. na H., v jehož okolí se Burgberg ještě l. 1400 připomíná. Nynější město, od Němcův založené, dal král Jan k manství Půtovi z Turgova (1316). S ním držel H. syn jeho Jan (1354). Tehda tu byl farní kostel. V r. 1359 držel H. Purkart, purkrabě magdeburský, po němž l. 1365-77 Bolek, kníže opolský, následoval. R. 1383 drželi H. zase pp. z Turgova, Jan a Půta bratří, kteří obci svobody potvrdili. Po jejich smrti držel H. Jindřich z Rederu († j. 1415), po jehož smrti dostalo se H. v držení Jana Krušiny z Lichtemburka. Roku 1423 dobýval Žižka H., v jehož držení byl pověstný Jan Městecký z Opočna († 1430). Po smrti Jana Krušiny († 1434) uvázal se v H. Hynek, bratr jeho (1454), ale syn jeho Vilém prodal H. maceše své Anně z Koldic (1454). Tato potvrdila l. 1458 špitál v nově založený († 1467). Od dědiček koupil H. (1467) Oldřich Zajíc z Hazemburku, manžel jedné z nich. Bratr a dědic jeho Jan prodal H. (1474) Alšovi z Šanova, jenž daroval (1477) obci svou lázeň a založil nové knihy městské († 1493). Synové jeho Václav a Jan drželi H. napřed nedílně a od r. 1507 po polovici. Polovice Václavova dostala se napřed (1518) Janu Tetaurovi a l. 1519 Janovi z Vartemberka, jenž t. r. koupil druhou polovici od Hynka Špetle z Janovic (1512—19). Za toho rozdělení úřadovali dva purkmistři. Jan, obdařiv obec, prodal H. († 1521) Zdeňkovi z Valdšteina († 1525). Synové tohoto se l. 1548 rozdělili tak, že obdrželi Zdeněk jednu a Jiří druhou polovici; avšak onu koupila (1552) Kateřina z Chlumu, manželka Jiříkova. Za Jiříka zavedeno lutheránství, kostel obnoven (1552 a 1570), cechům dána pravidla a obec obdařena svobodami († 1582). Znamenité dědictví po něm rozděleno mezi syny. Jednu polovici dostal Hanibal, druhou Jan Kryštof. Hanibal, jsa pán velmi vzdělaný, ale špatný hospodář, zadlužil se velice; statek jeho dostal se (1615) Janovi z Klenového a později následoval v držení jeho Jan Bernart z Fünfkirchen. Polovice tohoto pak zabrána a prodána Albrechtovi z Valdšteina (1628) ke knížectví frýdlantskému. Jan Kryštof, držitel druhé polovice, obnovil kostel, jenž však r. 1610 s celým městem vyhořel († 1616). Pro dluhy prod. pak H. (1620) Majdaleně Valdštejnské z Hodkova, jež obci svobody potvrdila. Avšak pro nespokojenost věřitelů přišlo k novému prodeji a H. koupil (1622) Albrecht z Valdšteina. Týž, jsa od roku 1628 v držení celého města, obmezoval živnosti městské, ale propustil obyvatelstvo z člověčenství a prováděl katol. reformaci. Po jeho smrti odevzdáno H. Vilémovi Lambojovi z Desenersu (1635) i se zámkem olešnickým, od kteréž doby pak zámek hostinský pozbýval své důležitosti, poněvadž držitelé na olešnickém Novém zámku bydleli. Vilém založil v H. residenci jezovitskou, kterou však jezovité pro skrovné nadání opustili (1659). Syn jeho Jan Lambert († 1669) úmysl měl založiti v H. klášter františkánský, což teprve l. 1677 se stalo; bývalá residence jezovitská dána pak obci na zřízení školy. Od cís. Ferdinanda III. obdrželi Hostinští svobody na tři trhy výroční (1653) a od Maximiliana z Lamberka právo vybírali poplatek z kořalky na opravu hradeb a jiných městských stavení. — Okresní soud zaujímá 147.98 km2, 2788 d., 458 ob. č., 19.845 n.; z 20.433 přít. ob. bylo r. 1890: 19.532 katol., 772 evang., 128 žid., 1. j.; z těch: 9658 muž., 10.775 žen. Sčk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hostinné 