Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Horrebow

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Horrebow
Autor: Gustav Gruss
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 636. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Horrebow (Horreboe): 1) H. Peder (* 1679 v Lögstöru v Jutsku — † 1764 v Kodani). Byl adjunktem O. Römera, pak domácím učitelem a celním inspektorem v Kodani, r. 1714 prof. mathematiky na tamější universitě, 1720 akademickým notářem, 1722 konsistoriálním assessorem a od r. 1725 doktorem lékařství. Byl i členem král. dánské spol. věd, pak akademií pařížské a berlínské. Uveřejnil v díle Basis Astronomiae, seu Astronomiae pars mechanica (Kodaň, 1735) mechanická zařízení a čásť pozorování mistra svého Römera. Vydal: Clavis astronomiae seu Astronomiae pars physica (1735); Atrium astronomiae seu Elementa astronomiae ex observationibus (1732); Copernicus triumphans seu de parallaxi orbis annui etc. (1721); Elementa matheseos etc. (1732); Opera mathematico-physica (1740 až 1742, 3 sv.) a mnohé jiné. Po smrti Römerově (1710) pracoval až do své smrti na poli hvězdářském ve smyslu svého mistra. Udal methodu k určení zeměpisné šířky, již v novější době Američan Talcott opět vynalezl a poněkud zdokonalil a jež nyní všeobecně má název methody Horrebow-Talcottovy (viz Polární výška). Měl 20 dítek, z nichž tři, Niels, Christian a Peter, se věnovali mathematice a hvězdářství. — Srv. R. Wolf, Geschichte der Astronomie. Gs.

2) H. Christian, syn před. (* 1718 v Kodani — † 1776 t.), od r. 1753 univ. professor mathematiky a ředitel hvězdárny v Kodani, pilný pozorovatel, hlavně stopoval až do své smrti téměř nepřetržitě úkazy na slunci (sluneční skvrny) a vydal vedle jiných spisů Elementa astronomiae sphaericae (Kod., 1762). Gs.