Ottův slovník naučný/Hoek

Ottův slovník naučný
Hoei-ho	Hoek	Hoeks

Údaje o textu
Titulek:	Hoek
Autor:	Václav Rosický
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 445. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Hoek [húk] Martinus, hvězdář nízozem. (* 1834 v Haagu — † 1873 v Utrechtu). Jako otec měl býti lékařem, přestoupil však v Lejdě r. 1854 na fakultu filosofickou. Vyznamenav se vypočítáním dráhy vlasatice r. 1855 II., ustanoven byl r. 1856 observatorem při hvězdárně lejdské. R. 1857 byl promovován, rozřešiv záporně svou dissertací De Kometen van de Jaren 1556, 1264 en 975, en hare vermeende Identiteit (Haag, 1857, něm. v »Astron. Nachrichten« XLIV., 1854 a XLV., 1857) nerozhodnutou tehdáž otázku, je-li očekávati návrat vlasatice z r. 1556 tou dobou a jsou-li ony vlasatice totožny. Jako observator pilně se súčastnil pozorování vlasatic, asteroid a měnlivých hvězd. R. 1859 povolán byl za prof. astronomie a ředitele nové hvězdárny v Utrechtu. Již r. 1861 vydal první sešit Recherches astron. de l’observatoire d’Utrecht, v němž uvádí výsledky, k nimž došel při práci o aberraci světla. Ze zprávy na konci r. 1863 (»Astr. N.« 1848) vychází, že měl již 2500 míst hvězdních sebráno a na 1855^·0 redukováno. Práce ta dosud nebyla uveřejněna. O aberraci podal pak ještě několik zpráv v »Astr. N.« R. 1865 a 1866 uveřejnil v »Monthly Notices« důležitá pojednání o soustavách vlasatic v prostoru, které přitažlivostí slunce se rozrušují a pak za několik let do přízemí se dostávají. Vypočítal dále dráhy vlasatic 1867 III. a IV. a zabýval se v posled. létech svého života zkoumáním chodu chronometrů jakož i otázkami nautickými. Životopis jeho viz ve »Vierteljahrsschrift d. astr. Ges.« 1874. VRý.