Ottův slovník naučný/Hodometr

Ottův slovník naučný
Hodolein	Hodometr	Hodomyšl

Údaje o textu
Titulek:	Hodometr
Autor:	Jaroslav Urban
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 442. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: odometr

Hodometr (z řec.), mechanické zařízení k odměření délky cesty, již vykonal povoz nebo chodec. Pro povozy záleží h. v počítadle, jež od jedné osy vozové se uvede v rotaci a pak buď udává jen otáčky nebo přímo uraženou cestu. V Berlíně a Drážďanech zavedené h-y u drožek a p. slovou taxametry a slouží pasažéru ke kontrole jízdného. H-y zavedené u velocipedů slovou cyklometry a poprvé jich bylo užito r. 1885 na rak. kolech vojenských. Podobný nástroj jest pedometr, jenž slouží k počítání kroků. Má v celku tvar kapesních hodinek, kde ručka pohybující se na děleném kruhu udává počet kroků, z čehož pak při stejnoměrné chůzi lze určiti délku cesty. Vnitř pedometru nalézá se soukolí, jež uváděno je v pohyb pákou se závažím, která pérem držena jest příbližně v horizontálné poloze. Při každém vykročení nohy páka se skloní až k narážce, jež stlačí dolů péro, a to páku opět zvedá. Tyto výkony páky při každém kroku přenášejí se na soukolí a odtud dále na počítadlo. Ubn.