Ottův slovník naučný/Hořičky

Ottův slovník naučný
Hořický z Hořic	Hořičky	Hořikovice

Údaje o textu
Titulek:	Hořičky
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 583. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hořičky

Hořičky: 1) H.^{[red 1]} (Hörwitzel), ves v Čechách na úpatí Boletické hory, hejt. Krumlov, okr. a pš. Chvalšiny, fara Boletice; 23 d., 162 ob. n. (1890). — 2) H., obecně na Hořičkách, Hořička, far. ves t., hejt Nové Město n. M., okr. Česká Skalice; 69 d., 431 ob. č., 14 n. (1890), kostel sv. Ducha (vyst. r. 1714 od Benigny kn. Piccolomini), 4tř. šk., výroba bavl. zboží. Ves proslula po Čechách, ano i za hranicemi, svými hojiči zlámanin a jiných poškozenin tělesných, z nichž v tomto stol. proslul zvláště A. Pich († 1865), v lidu vůbec »Pechanec« jmenovaný. Nyní jsou v H-kách 2 léčební ústavy, v nichž průměrně 30—50 nemocných, i z daleka sem přivezených, se léčí. Okolí vyniká vyhlídkami až na Kunětickou horu, Sněžku, Zvičín a j. místa. — Minulost H-ček sahá do XIV. stol. a již v r. 1350 připomíná se zde farní chrám. V XVI. st. patřily H. Žehušickým z Risenburku, pak Bohdaneckému z Hodkova. ve st. XVII. Okt. Piccolomini. Roku 1759 konferovali na zdejší faře generálové Daun, Lacy, Laudon a Bek. — Viz V. Šrám, Okres českoskalický (Praha, 1883).

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Nyní již zaniklé sídlo.