Ottův slovník naučný/Hořepník

Ottův slovník naučný
Hořensko	Hořepník	Hořesedly

Údaje o textu
Titulek:	Hořepník
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 579–580. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hořepník

Hořepník, starobylé městečko v Čechách nad potokem Trnávkou, v býv. kraji táborském, hejt. pelhřimovském a okr. pacovském; má 146 d., 981 ob. č., z nichž je 872 katol., i ev., 108 židů (1890), kostel Nejsv. Trojice (ze XIV. stol.) s mnohými náhrobky, radnici, 5tř. šk., 1tř. soukr. žid. šk., pš., teleg., dva závody obuvnické, parní mlýn, domácí průmysl obuvnictví. Alod. statek H. s Loutkovem (575.66 ha), k němuž náleží v H-u zámek, jest majetkem Vil. Pistoriusa. Poblíž města dvůr Benešov. H. připomíná se původně jako statek vladyčí, mezi dva majetníky rozdělený, z nichž jeden seděl na nedalekém Konipasu a druhý v Loutkově. H. jest kolébkou pánů z H-a, z nichž Bedřich r. 1252 se tu připomíná. Nástupcem jeho byl Sezema, jenž držel polovici městečka H-a a hrad v Konipasu, jinak v Březině. Kolem r. 1299 náležel H. Dětochovi z Třebelic, po jehož smrti zdědil polovici statku Oldřich z Hradce (1334), po něm nastoupil jeho syn Oldřich (1360), Jeník z Mezimostí (1361), Tluskové z Božejova (1388), pánové z Landštýna, z nichž Mikuláš prodal H. Janovi z Kralovic. Vdova po něm pozůstalá, Markéta z Březí, postoupila H. i s Loutkovém synu svému Janu Sádlovi ze Smilkova (v 2. pol. XV. stol.); potom následovali Petr Břekovec z Ostromeče (1465), vládykové z Vojslavic, za nichž H. povýšen na město a propůjčen mu znak (vyobr. č. 1753.): v modrém štítě mezi dvěma stříbrnými liliemi stříbrná věž o 3 oknech na zeleném zpodku. Roku 1523 seděl tu Mikuláš z Leskovce, pak Hynek Žampach z Potštejna (1540), jenž sprostil poddané nevolnictví, udělil jim právo na odúmrť a spojil sousední ves Úlehli s H-em, kteréžto výsady i později Maxmilián Val. z Martinic potvrdil (1670), poněvadž obyvatelé byli katolíky R. 1548 koupil H. Jindřich Kekule ze Stradonic, jeho synové prodali (1578) celé zboží Štěpánovi Španovskému z Lisova. Po něm následovali jeho synové, kteří své poddané mnoho utiskovali, dále Humprecht z Račína (1639), Maxmilián Val. z Martinic (1669), při jehož rodině zůstal H. do r. 1757, kdy hr. Jos. z Martinic prodal ho francouzské kongregaci u sv. Ludmily v Praze. Ta později spojena (1777) s kongregací Vlašského špitálu a když tento zrušen byl, připadl H. s Loutkovem pražské všeobecné nemocnici, jejíž správa prodala vše ryt. Václ. Bechyni z Lažan, jenž H-u udělil práva ochranného města. Na to následovali: Josef Erben (1804), Ant. ryt. Petz (1807), Ignác Löffelmann a Ant. Rombald.