Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Heyfelder

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Heyfelder
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 266. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Heyfelder: 1) H. Johann Ferdinand, lékař něm. (* 1798 v Kostříně — † 1869 ve Wiesbadenu). Lékařství vystudoval v Berlíně, Jeně, Vircpurku a v Tubinkách, působil pak jako lékař v Trevíru a zorganisoval zdravotnictví v Sigmarinkách. R. 1841 stal se prof. chirurgie a později též ředitelem nemocnice v Erlankách a r. 1855 byl povolán za vrchního chirurga ruských vojsk do Čuchonska, načež se stal prof. chirurgie v Petrohradě. Byl všestranným lékařem, jenž přispíval do všech lékařských časopisů a sborníků své doby. Nejznámějším se stal jako chirurg svými studiemi o resekcích. Napsal zejména: Beobachtungen über die Cholera asiatica (Bonn, 1832, 2 sv.); Über Bäder und Brunnencuren (Štutg., 1834); Studien aus dem Gebiete der Heilwissenschaft (t., 1838, 2 sv.); Versuche mit dem Schwefeläther (Erlanky, 1847); Über Resectionen und Amputationen (Vratislav. 1855) a j.

2) H. Oskar, lékař německý, syn před. (* 1828 v Trevíru — † 1890 v Čárdžúji). Lékařství vystudoval v Heidelberce, Erlankách, Praze, Vídni a Paříži, roku 1859 vstoupil do ruských služeb a súčastnil se jako vrchní chirurg různých válek i výprav, jmenovitě v Zakaspicku, Napsal: Operationslehre u. Statistik der Resectionen (Vídeň, 1861); Lehrbuch der Resectionen (t., 1863); Das Lager von Krasnoje Selo im Vergleich mit dem von Chalôns, militärärztliche Studie (Berlín, 1S66); Über Notwendigkeit und Möglichkeit eines Medizinalministeriums (Neuwied, 1872); Bericht über meine ärztliche Wirksamkeit am Rhein u. in Frankreich 1870—71 (Petrohrad, 1S72); Kriegschirurgisches Vademecum (t., 1874); Transkaspien und seine Eisenbahn (Hannover, 1888) a jiné.