Ottův slovník naučný/Heralec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Heralec
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 135. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Herálec (okres Havlíčkův Brod) (1), Český Herálec (2), Herálec (okres Žďár nad Sázavou) (3)

Heralec: 1) H., Heranec, Erharec, starobylé městečko v Čechách, v hejt. něm-brodském, okr. humpoleckém; 119 d., 967 ob. č., 10 n. (1890), far. kostel sv. Bartoloměje opata, 4tř. šk., chudobinec, poš., telegraf, škrobárna, mlýn a žulové lomy. Alod. panství H. s Humpolcem ve výměře 1841.44 ha, k němuž náleží v H-lci zámek s kaplí sv. Michala archanděla s obrazy od Brandla a Škrety, park, dvůr, majetek B. Millnera. Stranou mlýn Nohavice. V nejstarší době byl H. zbožím kláštera želivského; později tu vystavěna tvrz, na níž seděl Oldřich z Říčan, který zemřel bezdětek a H. spadl na krále jako odúmrť. Václav II. daroval H. Rejnerovi z Florencie, jenž jej zástavně prodal klášteru Sedleckému. Do r. 1307 náležel H. Jindřichovi z Rožmberka, jenž jej směnou postoupil biskupu pražskému Janovi III. R. 1421 dán H. v zástavu, později v majetek Trčkům z Lípy, od nichž jej kol r. 1561 koupil Jan Říčanský z Říčan. Za války 30leté seděl na H-i Krištof z Roupova, jemuž pro zpouru odňat a r. 1623 prodán Filipovi st. hr. ze Salmu. Po r. 1710 uvádějí se jako majetníci H-lce a Úsobí Mich. Achaz sv. p. z Kirchneru, r. 1750 Fr. V. hr. Schellard z Oppendorfu, r. 1760 Fr. Ant. hr. z Deblína, Konrad sv. p. z Nefzern (ještě r. 1787), r. 1804 hrabata Wolkenstein-Trostburkové, r. 1817 Terezie hr. z Trauttmansdorffu, pak hraběcí rodina Hohenlohe-Langenburk, dr. Gust. Gross, B. Millner.

2) H., H. Český, ves t., při lev. bř. Švarcavy, hejt. Chrudim, okr. Hlinsko, fara Heralec Mor., pošta Svratka; 130 d., 970 ob. č., 5 n. (1890), 3tř. šk., mlýn, výroba zboží dřevěného, lubů, dřevěného drátu na sirky, sítařství, dobrý len. Záp. od H-lce osada Sklenné Huti s továrnou na tabulové a duté sklo. Mezi H-lcem, Krejcarem, Kameničkami a Dědovou nalézá se rašelina, ale zůstává dosud nepovšimnuta. Směrem k Chlumětínu je studánka, ze které mají počátek Mor. Švarcava a Čes. Chrudimka. Osada »na Familiích« povstala emfyteutisováním popl. dvora. H. jest osada velmi stará, již r. 1368 připomenutá. V okolí dosud jsou patrny stopy po dolování na rudu stříbrnou, které tu měl klášter žďárský. Sklo vyrábělo se zde již v XVII. stol. H. jest pokračováním vesnice Mor. H-lce.

3) H. Moravský, far. ves na Moravě na Švarcavě, hejt. a okr. Nové Město, pošta Svratka (v Čechách); 80 d., 569 ob. č. (1890), kostel P. M. a sv. Kateřiny (z r. 1765), 2tř. škola.