Hejtmanství okresní nazývají se v rak. zemích nejnižší státní politické úřady. Spravovány jsou okresním hejtmanem a organisace jejich jako politických úřadů vůbec spočívá na zák. z 19. kv. 1868 č. 44 ř. z. Počátkem svým sáhají sice h. o. do samého sklonku let čtyřicátých, avšak v prvotní podobě neměvše životního trvání, zaměněna byla t. zv. smíšenými okresními úřady, jež vykonávaly funkce nejen politické (správní), nýbrž i soudní. Ústava říšská ze dne 4. bř. 1849 č. 150 ř. z. měla ve čl. 102 ustanovení, že konání spravedlnosti od správy má vesměs býti odděleno a obě funkce že mají býti na sobě zcela nezávislé. O působnosti politických úřadů vydána pak byla instrukce schválená nejvyšším rozhodnutím ze 14. dubna 1850 (organisace soudnictví upravena císařským rozhodnutím ze 14. čna 1849 č. 278 ř. z.). V Čechách zavedena byla nová organisace polit. úřadů min. nař. z 9. srp. 1849 č. 352 ř. z. Země rozdělena byla na 7 krajů a 79 h. o-ch. Ústava březnová byla zrušena cís. pat. ze 31. pros. 1851 č. 2. ř. z. na r. 1852, a nejv. kab. listem z téhož dne č. 4 ř. z. na r. 1852 stanoveno, že soudnictví a politická správa mají býti odděleny pouze u soudů sborových, kdežto ve stolici první, v t. zv. smíšených okresních úřadech, měly býti spojeny. Provedením tohoto principu bylo nejv. rozhodn. ze 14. září 1852, publikované nař. min. vnitra, sprav. a fin. ze dne 19. ledna 1853 č. 10 ř. z. »o zřízení a působnosti okresních úřadů, krajských úřadů a místodržitelstev, o zřízení úřadů soudních ...« Působnost okresních úřadů upravena byla oddělením A cit. zák. z 19. ledna 1853 č. 10 ř. z. Okresní úřady byly v okresích jim vykázaných nejnižším zeměpanským úřadem ve všech správních i soudních záležitostech, nevyhrazených výslovně jiným úřadům a orgánům. Podřízeny byly ve druhé stolici dle různosti předmětů vyšším úřadům buď politickým, soudním nebo berním a podávaly jim oznámení a zprávy. V čele stál okresní přednosta; ostatní personál skládal se z adjunktů, aktuárů, kancelistů a sluhů. Král. České bylo dle min. nař. z 9. října 1854 č. 274 ř. z. rozděleno na 13 krajů a 207 okresů a kromě toho na 2 politické obvody se správou magistrátů (Praha a Liberec). Boleslavský kraj čítal 17 okresů a městský okres liberecký, budějovický 15, čáslavský 14, chebský 19, chrudimský 12, jičínský 16, královéhradecký 13, litoměřický 19, písecký 13, plzeňský 18, pražský 20, táborský 16, žatecký 15. Markr. Moravské čítalo dle min. nař. ze 21. dubna 1854 č. 104 ř. z. 6 krajů a 76 okresů a kromé toho rovněž 2 politické obvody (Brno a Olomúc) se správou obecní. Brněnský kraj měl 17 okresů, hradištský 12, jihlavský 8, novojičínský 13, olomúcký 17, znojemský 9. Brno podřízeno bylo bezprostředné místodržiteli. Slezsko bylo dle téhož min. nařízení rozděleno na 22 okresy. V Opavě odevzdána byla polit. správa obci. Smíšené okr. úřady nepotrvaly ani dvě desetiletí. Státním zákl. zákonem ze 21. pros. 1867 č. 144 ř. z. ustanoveno (čl. 14), že soudnictví má býti od správy ve všech instancích odděleno. Stran úřadů politických provedeno to zák. z 19. kv. 1868 č. 44 ř. z., který doplněn byl nařízením min. vnitra z 30. srpna 1868 č. 123 ř. z. Pro správu politickou v prvé stolici zřízena byla t. zv. h. o., kdežto dosavadní smíšené okr. úřady proměněny byly dle zák. z 11. čna 1868 č. 59 ř. z. v samostatné okr. soudy. Příslušnost h. o-ch upravena jest stále ještě nař. z 19. led. 1853 č. 10 ř. z., resp. zák. z 19. kv. 1868 č. 44 ř. z. Celkem možno říci, že do působnosti h. o-ho náležejí všechny politické záležitosti, které dříve náležely smíšeným okr. úřadům, pokud nebyly přikázány okresním a obecním zastupitelstvům. V nálezu říš. soudu ze 24. led. 1878 č. 14 byla pak zásada tato opakována tím způsobem, že ve sporných záležitostech veřejné správy ve všech případech, v nichž příslušnost (kompetence) není zákonem samosprávným úřadům zvláště přikázána, náleží rozhodovati státním správním úřadům – v první instanci tedy h-m o-m – následkem jejich všeobecného správního práva. V čele h. o-ho stojí okresní hejtman, který jest také za veškeru úřední činnost zodpověděn. Pouze v záležitostech kassovních a účetních ručí bezprostředně jen úředníci berní a okr. hejtman toliko nepřímo, pokud zanedbal dozor. Působnost h. o-ch vztahuje se celkem na troje záležitosti: 1. na politickou správu v užším smyslu, 2. na policii a péči o blahobyt a 3. na spolupůsobení při jednání jiných správních úřadů (finančních a vojenských). Do kategorie prvé spadá zvláště péče o integritu státního území a vedení obyvatelstva v evidenci, vyhlašování zákonů, ochrana panovníkových praerogativ stran udílení řádů, titulů, šlechtictví atd. Nejobsáhlejší jest kategorie druhá. V jednotlivostech lze říci toto: 1. Co se týče publikace zákonů a nařízení, bdí h. o. zejména nad tím, aby obce odebíraly říš. zákonník, a vydává samo na základě zákonů ve své působnosti nařízení. 2. H. o-mu náleží péče o udržování a vyznačování zemských i říšských hranic. (Viz Hranice.) 3. Evidence obyvatelstva, dozor nad vedením civilních rejstříků, sestavování statistických výkazů o rozličných správních záležitostech (sestavování tabel o pohybu obyvatelstva dle farních výkazů, o výměře plodné půdy a jejím výnosu, o výsledku žní, o továrnách atd.). Co se týče dozoru nad vedením civilních rejstříků, bdí h. o. nad tím, vedou-li se všude dle předpisů matriky, chová duplikáty židovských matrik, zkoumá, souhlasí-li s originály, koná šetření stran opravy matrik o křtu při legitimacích nemanželských dětí následkem potomního sňatku, pokud to není uloženo farářům, vede manželské rejstříky o civilních sňatcích a rejstříky o osobách, které nenáležejí k žádné zákonem uznané náboženské společnosti. 4. Při sčítání lidu náleží h. o-mu zákonné spolupůsobení, zejména zavedení přípravných jednání, řízení sčítání v obcích, úřední jednání stran užívání sčítacích knih, jakož i stran oznámení nesprávností a opomenutí, trestní řízení o přestupcích proti zákonu o sčítání lidu. H. o. vede též dozor nad náležitým číslováním domů, povoluje změny v číslování osad nebo jejích částí a dohlíží, aby osady byly náležitě označovány místními tabulkami. 5. Běží-li o udělení někomu státního občanství, vyšetřuje h. o., jsou-li tu nutné podmínky k dosažení stát. občanství, a přijímá přísahy od nových stát. občanů. Sem náležejí též záležitosti vystěhovalecké, zejména vydávání propouštěcích certifikátů, že vystěhování nevadí povinnost branná atd. 6. H. o. zakročuje proti osobování si šlechtických titulů (dekr. dv. kanc. ze 2. list. 1827 č. 27.344) a mají-li býti zřízena nová svěřenství, koná šetření s vyšších míst nařízené. 7. H. o. činí v naléhavých případech ochranná opatření proti hospodářské nouzi, nebezpečím života, úrazům atd. Není-li případ naléhavý, náleží h. o-mu pouze podávati návrhy. Sbírky k dobročinným účelům může h. o. povoliti jen ve svém okresu. Běží-li o sbírky ve větším rozsahu, o odměny za záchranu života, za statečné chování při požárech, povodních atd. obrací se h. o. na vyšší polit. úřad. S tím souvisí 8. péče o chudinství, dozor nad tím, aby obecní a okresní ústavy určené pro chudinství a jiné dobročinné účely byly náležitě spravovány, péče o odklizení žebroty obecními orgány a četnictvem. 9. Záležitosti zdravotní. H. o. přijímá oznámení o usazení se a vykonávání praxe od lékařů, zvěrolékařů, porodních bab, bdí nad lékárnami, trestá neoprávněné živnostenské provozování lékařství a porodnictví, bdí nad pohodnými, povoluje transporty mrtvol atd.; jemu náleží zkrátka dozor v záležitostech zdravotní policie a ošetřování nemocných, v záležitostech očkování a porodnictví, dohled nad nemocnicemi, chorobinci, porodnicemi, blázinci atd., jež v okresu jako obecní nebo okresní ústavy trvají nebo péči h. o-ho zvláště jsou přikázány. 10. Co se týče policie, náleží h. o-mu péče o pokoj, bezpečnost a veřejný řád v okresu; ono řídí veškeru veřejnou bezpečnostní službu c. k. četnictva, vykonává předpisy o zbrojném patentu, dozor nad tiskem a časopisectvem, nad spolky a shromážděními, nad propuštěnými trestanci, káranci, ze země vypovězenými cizinci, nad špehy, žebráky, tuláky, cikány atd., vykonává předpisy o hlášení a cizineckou policii, spravuje záležitosti pasovní, záležitosti postrku, provádí divadelní řád a divadelní policii, rozhoduje o přestoupení policejních předpisů, pokud není stanovena příslušnost trestních soudů nebo obcí atd. 11. H. o. vykonává v prvé instanci dohlédací právo státní správy nad obcemi. (Srv. ob. zříz. pro král. České ze i6. dub. 1864, § 102. a násl.) Dohlíží, aby obce z mezí své působnosti nevystupovaly a nečinily ničeho, co by bylo proti zákonům. Za tím účelem může h. o. žádati, aby mu obecní výbor předložil svá usnesení a vysvětlil, čeho potřebí; vystoupil-li výbor obecní v usnesení svém z mezí působnosti své, anebo učinil-li něco, co jest proti zákonům, má h. o. právo a povinnost provedení toho zakázati. Ze zákazu může arci podán býti rekurs k místodržitelství. H. o. rozhoduje též o stížnostech podaných proti nějakému opatření nebo nařízení obecního představenstva, kterým zákon byl porušen nebo chybně vyložen, pokud záležitost ve vyšSí instanci nenáleží před okresní zastupitelstvo nebo okr. výbor. V záležitostech přenesené působnosti obcí jde v každém případě odvolání k h. o-mu. Opomene-li neb odpírá-li obecní výbor konati povinnosti vložené zákonem na obec, má h. o. nákladem a na škodu obce zjednati pomoc. V záležitostech přenesené působnosti obcí ukládá představeným obcí pokuty pořádkové až do 20 zl. a může po případě místo starosty zříditi na náklad obce jiný orgán. H. o. rozhoduje též a nařizuje v záležitostech domovského práva, rozhoduje o sporných hranicích obecních, pokud nenáleží rozhodování soudu nebo vyššímu úřadu, atd. 12. V záležitostech náboženských bdí h. o. nad tím, aby se nekonaly veřejné náboženské úkony se strany neuznaných konfessí, provádí předpisy o svěcení neděl a svátků a zamezuje rušení náboženství a bohoslužby. 13. V záležitostech manželských náleží h. o-mu udělování politických manželských konsensů v dorozumění s obecními starosty, pokud taková povolení jsou nutná a pokud nejsou vyhrazena vyššímu úřadu. Sem patří úřední úkony přikázané h. o-mu zákonem ze 4. čce 1872 č. 111 ř. z. (na př. promíjení 2. a 3. ohlášky, resp. úplné promíjení ohlášek, udělování dispensace dle § 120. ob. zák. obč.), atd. 14. H. o-mu náleží nadační tutela. Pokud běží totiž o duchovní i světské nadace (vyučovací, dobročinné, vzdělávací aj.), vykonává h. o. v tom případě, není-li k tomu určen zvláštní jiný orgán nebo není-li příslušným vyšší úřad, dozorčí a ochranné právo státu 15. Co se týče záležitostí vojenských, spolupůsobí h. o. při rekrutování, při vojenských propouštěních, při dozoru nad dovolenci, nad záložníky a patentními invalidy a při povolávání ke službě dovolenců. H. o. obstarává záležitosti tykající se poskytování přípřeží a ubytování vojska a bdí nad obecními starosty, aby povinnost přípřeže a ubytování řádné byla prováděna. Také v záležitostech stravování vojska má h. o., je-li o to žádáno od vojenských úřadů nebo obdrží-li příkaz od vyššího úřadu, spolupůsobiti. Bližší podrobnosti viz v branném zákoně. 16. V záležitostech vzdělávání půdy (rolnictví a lesnictví), honby a rybářství bdí h. o. ve svém okrsku nad zachováváním dotyčných zákonných předpisů, vykonává nařízení představených úřadů a rozhoduje v první stolici, pokud nenáleží rozhodnutí soudu nebo vyššímu polit. úřadu. Sem patří zákony: o zcelování pozemků z 18. února 1869 č. 18 ř. z., různé zemské zákony na ochranu pozemků proti škodlivému hmyzu, proti škodlivým rostlinám atd. V záležitostech lesnictví povoluje h. o. proměnu lesní půdy v jiný druh kultury, rozhoduje o povinnosti vlastníka pozemku dovolovati převážení dříví přes jeho pozemek, trestá lesní pych, spolupůsobí při zakládání lesního katastru atd. Co se týče honebních záležitostí, patří sem na př. zpachtování obecních honeb, zjišťování honebních škod, bdění nad zachováváním honebně policejních předpisů, zvláště stran šetření zvěře, vydávání honebních lístků atd. Také v horních záležitostech spolupůsobí h. o., ačkoli pro tyto věci zřízeny jsou horní úřady. (Srv. §§ 25., 28., 81., 101.–103., 107. atd. hor. zák.) 17. V záležitostech obchodních a živnostenských přijímá h. o. oznámení o samostatném provozování svobodných živností, uděluje koncesse při živnostech koncessovaných, rozhoduje o objemu a vykonávání živnostenských práv při sporech a stížnostech o nich, povoluje týdenní trhy, povoluje užívání dětí k pracím v továrnách, užívání mladistvých dělníků k pracím nočním atd. H. o-mu náleží trestní moc při překročení živnostenského řádu, právo odejmouti živnostenské oprávnění; ono jedná o porušení privilejí, vyšetřuje a trestá porušení zákonů vydaných na ochranu známek a vzorků, uděluje svolení k podomnímu obchodu atd. 18. Co se týče záležitostí vodních, silničních a stavebních, pečuje h. o. ve smyslu platných zákonů a nařízení o stavění a udržování silnic a mostů a má dozor nad stavem mlýnů a všech vodních staveb vůbec a nad jejich vlivem na břeh a vodstvo, aby dle okolností mohlo žádati za působnost vyšších nebo zvláště povolaných úřadů nebo v naléhavých případech aby samo učinilo vhodná opatření. V záležitostech vodních konkurruje s působností h. o-ho ve značné míře působnost soudu a jako všeobecné pravidlo možno stanoviti zásadu, že pouze záležitosti, v nichž jest účastněn zájem veřejný, vyhrazeny jsou působnosti správních úřadů a tedy v prvé řadě h. o-ch, kdežto záležitosti ostatní náleží rozhodovati soudům. 19. H. o-mu náleží účastenství při volbách do zemského sněmu i do říšské rady, a sice jak co do příprav k volbě, tak i co se týče aktu samé volby. Vyhlašuje edikty sněmovních voleb, potvrzuje voličské seznamy měst a městysů, sdělané městským starostou, určuje pro venkovské obce počet volitelů (a sice vzhledem k počtu obyvatelstva dle posledního sčítání lidu), zkoumá, byla-li v obcích provedena dle zákona volba volitelů, a sestavuje dle toho seznamy volitelů, rozhoduje o reklamacích podaných proti nim a upravuje tyto seznamy, vydává po jejich upravení všem voličům legitimační lístky, opravňující k vykonávání volby, jakož i úřední lístky hlasovací, vysílá svého kommissaře, by řídil volbu, přijímá protokol o volbě spolu se zapečetěnými volebními spisy a posílá vše místodržiteli. 20. Také v berních a kassovních záležitostech státní správy má h. o. velkou působnost. Máť spolupůsobiti při provádění a periodické revisi všeobecného katastru pozemkové daně a pečovati o řádnou evidenci. Ke sbírání a zjištění údajů o výnosech domovní činže v místech, v nichž nejsou pro to zřízeny zvláštní orgány, a k vyměření domovní třídní daně při nově vystavěných nebo rozvířených a této dani podléhajících budovách má zavésti nutné přípravné kroky. Berní úřady h. o-mu podřízené vyměřují přímé daně a přirážky k ním a oznamují je, když byly h-m o-m potvrzeny, obcím. Nedoplatky daní a přirážek má berní úřad vykazovati v předepsaných lhůtách h. o-mu. Návrhy na slevy daní, lhůty a snížení mají se předkládati vyšší instanci. H. o. má konati šetření o objemu elementárních škod, k vůli nimž se žádá za dočasnou slevu daně, a předkládati výsledky vyšší stolici. – Je-li potřebí, užívá h. o. v oboru své působnosti donucovacích prostředků, jež jsou mu k disposici, a poskytuje rovněž samo jiným úřadům a orgánům, běží-li o zachování veřejného řádu a pokoje, k jejich žádosti zákonnou pomoc. Nestačí-li h. o-mu vlastní donucovací prostředky, má se obrátiti o potřebnou vojenskou pomoc k vyššímu úřadu. V naléhavých případech a je-li nebezpečí v prodlení, má h. o. právo žádati bezprostředně za vojenskou pomoc na vlastní zodpovědnost okresního hejtmana, o čemž však ihned má býti učiněno oznámení vyššímu úřadu. – Srv. Mayrhofer, Handbuch für den polit. Verwaltungsdienst (4. vyd. Vídeň, 1880, 5. vyd. 1895) a Ulbrich, Handbuch der österr. polit. Verwaltung (t., 1888–90). -dlc.
PD old 70
Související na Wikidatech: okresní hejtman