Ottův slovník naučný/Hebrón

Ottův slovník naučný
Hebridy Nové	Hebrón	Hebros

Údaje o textu
Titulek:	Hebrón
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha: J. Otto, 1896. S. 1013. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hebron

Hebrón, druhdy Kirjat-Arba, prastaré město v již. Palestině, 31 km jjz. od Jerusalema, 920 m n. m., v úrodném údolí pohoří Júdá. Před opanováním Palestiny Židy byl H. sídlem jednoho z kanaanitských králů. Po dobytí Palestiny připadlo město kmenu Kalebovu. Sídlem Dávidovým byl H. až do vítězství jeho nad Saulem. Odtud i Abšálóm pozvedl vzpouru svoji proti Dávidovi, načež H. Rehabeamem byl opevněn. V době babylonského zajetí bylo město obsazeno Edomity, kteříž teprve r. 164 př. Kr. vypuzeni byli Júdou Makkabejským. Ve válce židovské byl Hebrón zbořen Římany. V době výprav křižáckých v l. 1167—87 byl H. sídlem latinského biskupa a nazýván byl Castetlum ad sanctum Abraham nebo Castellum Sancti Abrahae. Poblíž H-u v jeskyni Machpela spatřují se hroby Abráháma a Sáry, nad nimiž císařovna Helena dala postaviti chrám, jejž později muhammedáni přeměnili v mešitu Harám, pak háj Mamreský s dubem Abráhámovým. Nyní sluje město El-Chalíl nebo Chalíl er-Rahmán, t. j. přítel milosrdného (Boha), jak zove se v Koránu Abráhám. Pro památky na Abráháma jest H. město vedle Jerusalema i pro muslimy nejposvátnější místo Palestiny. Má 8—10.000 obyv. muhammed. a asi 500 židů, nepatrný průmysl sklářský a hrnčířský a hojnost ovoce, jmenovitě hroznů.