Ottův slovník naučný/Hanoi

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hanoi
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 860–861. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hanoj

Hanoi, též Kešo (t. j. trh), hlavní město franc. osady Tonkinu a provincie H. v Zadní Indii, na 21° 2′ s. š. a 105° 45′ v. d. při pr. břehu Červené řeky (Song-ka), 175 km od Tonkinského zálivu moře Čínského. Město má asi 8 km v obvodu, hlavní ulice až 20 m široké a černým mramorem dlážděné, pěkné promenády, domy v čínském slohu, ale zděné, a 140.000, dle jin. pouze 80.000 ob., hl. Annamců, vedle nich i mnoho Číňanů a domor. křesťanů. H. jest sídlem franc. generálního residenta a střediskem materiálního i duševního života Annamu. Zde tisknou se annamské knihy a sem přichází každým rokem na 3000 čekatelů vyšších stupňů literárních ze všech končin země. Jest zde též mnoho buddhistických chrámů, z nichž vyniká Tran-vu. Mimo město jest stará citadella, kterouž dle systému Vaubanova postavili franc. důstojníci pro krále annamského. Obsahuje chrám, byty mandarinů, kanceláře, kasárny, skladiště, zbrojnici, klenotnici a j. Čilý průmyslový ruch vztahuje se na výrobu bavlněných a hedvábných látek, zlatého a stříbrného zboží filigránového a zboží lakového. Značný jest obchod, provozovaný hlavně Číňany, v poslední době i Evropany; dovoz r. 1887 obnášel 1,433.647 fr. Námořním přístavem pro H. jest 93 km vzdálený Haiphong, hlavní město stejnojmenné provincie, na 20° 52′ s. š. a 106° 38′ v. d. s 15.485 ob. (1892), jediný to přístav v Tonkinu, do něhož mohou veplouti válečné lodi s ponorem 4 m. R. 1890 bylo zde 763 lodí o 111.939 tunách, dovoz měl cenu 28,952.812 fr. (1887]. H. založil r. 767 po Kr. čínský guvernér a to na břehu mořském; průběhem doby však náplav Červené řeky oddálil město značně od moře. R. 1874 otevřen byl H. smlouvou Saigonskou cizímu obchodu, r. 1882 obsazen Francouzi a násl. roku přišel s Tonkinem pod franc. protektorát.