Ottův slovník naučný/Hanno

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Hanno
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 853. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hanno Mořeplavec

Hanno (Hannón), jméno některých Karthaginců, z nichž vynikají: 1) H., odvážný plavec, jenž kolem r. 470 před Kr. vyslán byl se 60 pentekorami a asi s 30.000 kolonisty libofoinickými, aby obnovil a znovu založil osady foinické na záp. pobřeží africkém. Propluv mezi sloupy Heraklovými, pronikl podél pobřeží na jih až skoro k 7° s. š. na pobřeží Sierry Leone a jen nedostatek zásob potravin byl příčinou, že nepronikl dále. Navrátiv se do Karthaginy, napsal zprávu o výpravě své a dav ji vrýti v měděnou desku, pověsil ji v chrámě Melkartově. Řecký překlad zprávy této pod názvem Periplus se zachoval a byl vydán zvláště v „Geographi graeci minores“ (vydal K. Müller, Paříž, 1855). Viz Entz, Der Periplus des H. (Marienburk, 1884); Mer, Mémoire sur le Périple d’Hannon (Pař., 1885); Fischer, De H-nis Carthaginiensis Periplo (Lipsko, 1893).

2) H. Veliký byl karthaginským místodržitelem v Libyi a porazil vzbouřené Libyčany u Utiky; když však nemohl zmoci druhého povstání, dáno jest velitelství Hamilkaru Barkasovi. Od té doby stal se H. úhlavním nepřítelem rodiny Barkasovy a vystupoval proti Hannibalovi, kterému na H-vo vystoupení v radě karthaginské nebyla pomoc poslána, za kterou po vítězství svém u Canen žádal. Ze žehravosti proti Hannibalovi byl proti válce a po bitvě u Zamy vyjednával v Římě o podmínkách míru.