Ottův slovník naučný/Hanke

Ottův slovník naučný
Hanka	Hanke	Hänke

Údaje o textu
Titulek:	Hanke
Autor:	František Xaver Jiřík, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 848. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Martin Hanke (Historiker) (německy), Jan Kryštof Handke, Henriette Hanke (německy), Bedřich Hanke

Hanke: 1) H. Jan, mathem., viz Hancke Jan.

2) H. Martin, lat. Hankius, filolog a historik slezský (* 1633 v Bornu — † 1708 ve Vratislavi). Byl magistrem a korunovaným básníkem a působil od r. 1661 na školách vratislavských; vydal: De Silesiorum nominibus antiquitates (Lipsko, 1677); De Sil. maioribus antiquitates (t., 1702); De Sil. rebus ad an. 1170 exercitationes (t., 1705); De Sil. indigenis eruditis 1165—1550 (t., 1707).

3) H. Jan Jiří, malíř (* snad ve Slezsku a † ve 2. pol. XVIII. stol., stár 78 let). Vyučil se v Olomúci, kde se také usadil. Maloval obrazy freskové i olejové, z nichž některé nalézají se ve farní budově v Olomúci. Z ostatních obrazů jeho jmenujeme: Sv. Ivo a Sv. Volfgang (olt. obrazy ve Svitavě); P. Marie (na hřbitově ve Šternberku); Sv. Petr a Pavel (v Břesovicích); Sv. Jiří (v Pivíně); Kající Petr; Sv. Magdalena a sv. Antonín Paduánský (ve Dvorci); P. Marie (v Mor. Třebové); fresky v zámeckém kostele v Losíně; oltářní obrazy u sv. Trojice v Renotech, v kapli sv. Vavřince ve Vejšovicích, v Hankšteině (malované s Zinkem), v kostele sv. Kříže v Dolanech, v Moravičanech, ve Štěpánově (s Pilzem), v Hanušovicích, v Ostružné a v Červené Vodě; Marie a Josef (v Holešově); St. Maria Immaculata (v Bojkovicích); Sv. Michal (ve Vlachovicích), olt. obrazy v kostele sv. Štěpána ve Francově Lhotě a u sv. Trojice v Suchdole; fresky ve vojen. kostele v Olomúci a na stropě sálu olomúcké university. H. byl dosti nadaný kolorista a liboval si v zelenavých nuancích barevných. Srv. B. Dudík, Kunstschätze aus dem Gebiete der Malerei ve Schmidlových Oesterr. Blätter für Liter. u. Kunst (Vídeň, 1844). J-k.

4) H. Jan Krištof, malíř moravský (* 1694 v Janovicích u Rymařova). O jeho uměl. vzdělání a životních poměrech málo jest známo. Pověřená jeho díla jsou dosti četná. Nejvíce nalézá se jich v kostelích kraje olomúckého. Mezi nimi jsou: Sv. Michal a Sv. Tomáš (v Neufunku a v Tvrdkově); dva obrazy v kapli na Sv. Hoře u Olomúce; olt. obraz v kostele P. Marie v Olomúci; Navštívení P. Marie (v Rymařově); olt. obraz v Janovicích a tři obrazy v Hor. Městě; nástěnné obrazy v Jívavé; strop far. kostela a vnitřek kostela sv. Isidora v Křenově. J-k.

5) H. Henriette Wilhelmine, spisovatelka něm. (* 1785 v Javorech ve Slezsku — † 1862 t.), žila po smrti svého chotě, protest. kazatele v Dyhernfurtu, literárnímu zaměstnání. Povídka a hlavně rodinný román byl její obor. Největší obliby došly Die Pflegetöchter (1821) a Eine Schlesische Gutsfrau (1850) pro správně vystiženou náladu malého života domáckého. Sebr. spisův 126 sv. vyšlo v Hannovru r. 1841—56.

6) H. Bedřich, zasloužilý měšťan pražský (* 1817 — † 1876 v Praze), který, vystudovav práva v Praze, zanášel se s oblibou národohospodářstvím a přírodními vědami. Vrátiv se z cest po Evropě, zvolen byl již r. 1848 do obecního zastupitelstva pražského, kde činně a horlivě zabýval se záležitostmi obecními, v nichž míval přečasto rozhodný vliv. Zvláštních zásluh získal si o sady pražské a v dobách války pruské r. 1866, začež vyznamenán byl řádem železné koruny. R. 1867 zvolen byl do sněmu zemského, r. 1870 za purkmistra pražského, kterážto volba však nedošla stvrzení nejvyššího, poněvadž H. podepsal r. 1867 deklaraci.