Ottův slovník naučný/Handsch

Ottův slovník naučný
Handorf	Handsch	Handschuchsheim

Údaje o textu
Titulek:	Handsch
Autor:	Antonín Truhlář
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 841. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Handsch Jiří z Limuz, vynikající příslušník latinského tovaryšstva Jana Hodějovského (* 20. bř. 1529 v České Lípě — † nejspíše 1595 na zámku Ambraském u Inšpruku), byl na studiích v Goldberku slezském u Valent. Trotzendorfa a potom v Praze u Jana Schentygara, professora univ. Hlavní zálibu měl v naukách lékařských, ale vedle nich věnoval též mnoho píle skládání latinských veršů, zejména od r. 1548, když se stal pomocníkem ve škole Mat. Collina a odtud ve známost vešel s místosudím Janem Hodějovským, nejúčinnějším podporovatelem latinské poesie v Čechách. Povšechného výcviku lékařského nabyl r. 1549—50 u znamenitého doktora pražského Oldř. Lehnera z Kauby a vzdělání odborného na universitách italských, zvláště v Padově, kde se r. 1551—53 zdržoval a hodnosti doktorské dosáhl. Do Prahy se navrátiv, stal se pomocníkem Ondř. Galla, tělesného lékaře arciknížete Ferdinanda Tyrolského, a později z části sám, z části s jinými praxi provozoval. V básnickém družstvu Hodějovského zaujal opět přední místo a působením pana místosudí v odměnu za svou činnost obdržel 4. kv. 1556 od Ferdinanda I. s přáteli svými Tom. Mitisem, Jiřím Vavroušem (Vabruschiem) a Janem Věžským erb (r. 1564 polepšený) i přídomek z Limuz. R. 1557—58 meškal po devět měsíců na zámku Řepici u Strakonic, pořádaje tam Hodějovskému bohatou sbírku rukopisných básní latinských, během let u velikém množství nashromážděných; potom se obrátil zase k svému povolání lékařskému, ale nedocházel v něm zdaru podle svého přání. Teprve r. 1561 stav jeho se polepšil, když proslulý lékař a botanik Petr Ondřej Matthioli, nástupce Gallův u Ferdinanda Tyrolského, svěřil mu německé spracování svého velikého herbáře latinského; H. provedl prácí k úplné spokojenosti autorově a zůstal od té doby při dvoře arciknížecím. Když pak Matthioli roku 1568 postavení své opustil, povolán byl H. na jeho místo za tělesného lékaře Ferdinandova a setrval v hodnosti té až do svého úmrtí. — Literární význam H-ův záleží v jeho činnosti odborné a tu zase především v pilném a pracném překladu Matthiolova herbáře New Kreutterbuch, jenž r. 1563 vytištěn byl v Praze nákladem Jiř. Melantricha z Aventina, ve stejné úpravě jako české vydání Hájkovo, jsa opatřen též českými významy, dodatkem o destillování a podrobnými seznamy rostlin i zvláštním rejstříkem neduhů s připojením léčivých prostředků. R. 1586 Joachim Camerarius překlad tento dal opět tisknouti ve Frankfurtě n. M. s novými dřevoryty a potřebnými dodatky; vydání takto doplněné bylo potom několikrát ještě opakováno a upotřebeno i při obnoveném českém tisku, jejž r. 1596 pořídili Adam Huber z Rysenbachu a Daniel Adam z Veleslavína. Pro dějiny vědy lékařské v Čechách zajímava a důležita jest i rukopisná literární pozůstalost H-ova, chovaná ve dvorní knihovně vídeňské a obsahující mimo jiné věci podrobné denníky praxe lékařské vlastní i cizí. Naproti tomu činnost básnická, jež H-e zvláště známým činila, nemá patrného významu ani vnitřní podstatou ani formální stránkou, jak ukazují veršované skladby latinské, uveřejněné většinou ve Farraginech a po různu též jinde. — Srv. Kalina v. Jäthenstein, Nachr. über böhm. Schriftsteller, II, 28 (Praha, 1819); Wolkan, Böhmens Antheil an d. deutsch. Lit. d. XVI. Jahrh., III, 124 (t., 1894). Thř.