Ottův slovník naučný/Hanífovci

Ottův slovník naučný
Abú Hanífa	Hanífovci	Hanichen

Údaje o textu
Titulek:	Hanífovci
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 844. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Hanífovci č. Hanefité (arab. Hanafija), přívrženci první ze čtyř orthodoxních škol právnických v islámu. Jméno své mají po Abú Hanífovi (* 700 v Kúfě, usmrcen v Bagdádě 767 chalífou Abdalláhem II., jehož haeresi o stvořenosti koránu popíral), muž vynikající učeností, zbožností a skromností, autorita právní islámu (imám azam, t. j. největší imám). Vycházeje od tradice, snažil se Abú Hanífa uvésti ji ve shodu se zásadami rozumu, hlavně v případech analogických. Odtud racionalistický směr školy jeho. Ze žáků jeho, již pokračovali ve směru mistra svého, vynikají imámové Abú Júsuf a Muhammed. Nauka Hanífova a jejich, nejrozšířenější ze všech, platí u většiny muslimů v Turecku, ve stř. Asii a Přední Indii, sloužíc za základ při právní praxi. Příruční knihu práva H-ců podal Burhán-ud-dín Ali al. Marginání († 1197) ve své Hidáje (Vedení, vyd. v Kalkuttě 1818 o 2 sv., angl. překlad Hamiltonův v Londýně, 1791, o 4 sv.) a Ibráhím z Halebu († 1549), překlad od Mouradgea d’Ohssona (Pař., 1787—1790, 2 sv.). Srov. Flügel, Die Klassen der hanefitischen Rechtsgelehrten (Lipsko, 1860). Dk.