Ottův slovník naučný/Hamulják

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Hamulják
Autor: Jaroslav Vlček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 834. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Martin Hamuljak

Hamulják Martin, buditel slovenský (* 19. dub. 1739 v Jasenici, v župě oravské — † 31. března 1859 v Námestově), od r. 1813 s některými přestávkami až do r. 1853 úředník při kr. uh. náměstné radě v Budíně, kde postoupil na účetního radu. Od té doby žil na odpočinku v Námestově v Horní Oravě. Na vzdělání a osvícení lidu již v létech třicátých hodlal vydávati časopis „Budínski prátel“, ale nedošlo k tomu. Za to hlavně jeho přičiněním r. 1834 v Pešti vznikl akciový „Spolek milovníkov reči a literatury slovenskéj“, k němuž, ač podnik byl rázu katolického, náležel i Jan Kollár. Mluvčím této peštské skupiny H-ovy byl almanach „Zora“, jehož tam vyšly 4 ročníky, 1835—1840. Spolek nákladně a skvostně vydal i sebrané „Básně Jana Hollého“ ve 4 sv. a některé jiné knihy. Svým nákladem H. r. 1846 vydal Hollého „Katolickí Spevník“. H. stále dopisoval si s mnohými předními slovenskými i slovanskými muži (viz Paulinyho „Sokol“ I., 410: ‚Archív Slovenska‘ a II., 65 n.: ‚H-ova listáreň‘); zejména pak lnul k Šafaříkovi, přesně obstarávaje tisk jeho knih, pokud se konal v Budíně. Kollárovi vydatně přispěl sbírkami lidových písní ku „Zpěvankám“. V rukopise zůstavil latinskou historii novějšího šíření maďarštiny mezi jinými národy v zemi uherské. Bohatou knihovnu svoji odkázal kat. gymnasiu v Báňské Bystřici, část z ní pak „Matici slovenské“, jejíhož založení však se nedočkal. Viz Michal Chrástek v Sokole II., 5, a Štefan Radlinský, Trúchloreč pri slavnosti odhalenia pomníka M. Hamuliaka (T. Sv. Martin 1873). Včk.