Ottův slovník naučný/Hall (osoby)

Ottův slovník naučný
Hall.	Hall (osoby)	Hall Carl Christian

Údaje o textu
Titulek:	Hall
Autor:	neuveden; Cyrill Purkyně; Gustav Gruss; František Xaver Jiřík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 792–794. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hall (příjmení)
Související články ve Wikipedii: Asaph Hall

Hall [ho͡al]: 1) H. Joseph, spisov. angl. (* 1574 v Bristow-Parku — † 1656 v Highamu), vydal nejprve satiry Virgidemiarum sixe bookes (1597—98, 2 sv.), jež měly úspěch skoro skandální. Vstoupil pak do stavu kněžského a obrátil se ku genrům vážným; poslední veršové dílo jeho The King's prophecie (1603) slaví příchod Jakuba I. R. 1618 stal se biskupem exeterským, r. 1641 norwichským, když byl prve vyniknul v náboženských sporech soudobých jako zuřivý odpůrce katolicismu. Byl z třinácti biskupů, kteří protestovali proti usnesení parlamentnímu, jímž tito vyloučeni byli z komory lordů, i vězněn za to. Z děl jeho prosaických, většinou moralistních, jmenujeme: Contemplation on the historical passages of the holy story (Londýn, 1612—15, 3 sv.); Charakters of virtues and of vices (t., 1608); Mundus alter et idem (1607); Heard Measure a j. Pro čistotu svého slohu nazván byl »angl. Senecou«. Sebraná díla jeho vyšla péčí J. Pratta (1808, 10 sv.) a P. Halla (Oxford, 1837 až 1839, 12 sv.).

2) H. Robert, bohoslovec angl. (* 1764 v Arnsby u Leicestru — † 1831 v Bristolu), vynikající kazatel dissenterský v Bristolu (r. 1785), pak v Cambridgei (r. 1790), později v Leicestru a od r. 1826 opět v Bristolu. Napsal: Christianity consistent with a love of freedom (1791); Apology for the freedom of the press (1793), jež měly úspěch sensační; Reflexions on war (1802); Sentiments proper to the present crisis (1803). Sebrané spisy jeho vydány r. 1831—33 v 6 sv. v Londýně Gregorym (11. vyd. 1846). Srv. Hood, Robert H. (Londýn, 1881).

3) H. Basil, námořník a cestovatel angl. (* 1788 v Edinburghu — † 1844 šílený v Haslarhospitalu v Portsmouthu), syn Jamesa H., baroneta z Dunglassu. R. 1802 vstoupil do angl. námořních služeb, načež r. 1816 velel lodi Lyra, kteráž provázela zvláštního vyslance angl. lorda Ambersta do Pekingu. S lodí svojí navštívil potom H. pobřeží korejské a ostrovy Liukiu. R. 1820 – 22 plavil se v mořích jihoamerických, r. 1827—28 byl ve Spoj. Státech amer. Napsal: Account of a voyage of discovery to the western coast of Corea and the Great Loochoo Island (Londýn, 1818); On the coasts of Chile, Peru and Mexico (t., 1824, 2 sv.); Travels in North America (t., 1829, 3 sv.); Fragments of voyages and travels (t., 1831—40, 9 sv.); mimo to skizzy a povídky: The castle of Hainfeld (1836) a Patchwork (Lond., 1840, 3 sv.).

4) H. Marshal, lékař angl. (* 1790 v Basfordu — † 1857 v Brightonu). Vystudovav v Edinburku, podnikl vědeckou cestu po stř. Evropě a praktikoval pak v různých městech angl., od r. 1826 v Londýně. Zabýval se horlivě fysiologickými pokusy a získal si veliké zásluhy hlavně o fysiologii a pathologii soustavy nervové. Sluší tu uvésti jeho pokusy o reflexních pohybech, jeho práce o epilepsii, o významu ztráty krve, o hlasu, mechanismu dávení a j.; mimo to dovedl s prospěchem užiti elektrických proudů pro stanovení diagnosy i prognosy různých ochrnutí. Z praktické stránky sluší ještě zmíniti se o jeho způsobu kříšení zdánlivě utopených, spočívajícím na střídavém překládání z polohy bočné až zádové na břišní a naopak. Z jeho četných prací uvádíme: On diagnosis (1817); On the mimoses (1818); Lectures on the nervous system and its diseases (1836); Mem. on the nervous system: I. The reflex function of the med. oblongata and med. spinalis. II. The true spinal marrow and excitomotory system of nerves (1837); Principles of the theory and practice of medicine (1837); On the diseases and derangements of the nervous system (1841).

5) H. James, románopisec angl.-americký (* 1793 ve Filadelfii — † 1868 v Cincinnati), sloužil za války r. 1812 pod Winfieldem Scottem, Brownem a j., účastnil se bitvy u Chippewy a j., r. 1818 obrátil se k právům, načež jako advokát odešel na západ do Illinois. Zde redigoval noviny a projížděl jako ministr a soudce divokou krajinu, již první kolonisté vzdělávali. Po 12 létech odešel do Cincinnati v Ohiu jako bankovní ředitel. H. psal v prvních létech pobytu svého v Illinois Lettres of the west, veselé a lehké dojmy z cest, jež uveřejňoval v »Portfolio«. Po r. 1820 psal zvláště hojně těchto maleb společenských, dobrodružných příběhů, indiánských pověstí z divokého západu a nabyl jimi velké obliby. Jmenujeme: The Soldier's bride (1832); The legends of the West (1832); The border tales (1835); The West, its soil, surface and productions (1835); Sketches of history, life and manners in the West (1835); A history of the Indian's tribes, s plukovníkem Tom. M'Kenneyem (1838—1844, 3 sv.).

6) H. Samuel Carter, spis. angl. (* 1800 v Topshamu — † 1889 v Londýně), vystoupil dramat. básní The talents, stal se tajemníkem Uga Foscola a vstoupil r. 1823 jako redaktor do komory lordů. Přispíval odtud do množství časopisů a založil liter. almanach »The Amulet« (r. 1825), redigoval pak od r. 1830 »New Monthly Magazine« a založil r. 1839 »Art Journal«, jejž po 40 let vedl a jenž mnoho přispěl k poznání uměleckých dějin a zušlechtění vkusu v Anglii. Kromě toho vydal — většinou pomocí ženy své Anny Marie (viz Hall 7), jež byla mu věrnou družkou v životě i práci — řadu děl illustrovaných, jako: Ireland, its scenery, character atd. (1841—43, 3 sv.); Gems of European art (1846—47, 2 sv.); The baronial halls (1848); The Vernon gallery (1854) a j. V posledních dílech obrátil se zase ku krásnému písemnictví: A book of memories of great men and great women of the age (1876); The trial of Sir Jasper (1873), báseň didaktická; Rhymes in council (1881) a The retrospect of a long life (1883, 2 sv.).

7) H. Anna Maria, roz. Fieldingova, manželka před, spis. angl. (* 1800 ve Wexfordu v Irsku — † 1881 v Devon Lodge, East Moulsey). Vystoupila r. 1828 v písemnictví povahopisnými studiemi Master Ben a Sketches of Irish character. Pak uveřejnila řadu knih pro děti, načež oddala se románu; vydala: The buccaneer (1832), hist. román z dob Cromwellových; Tales of woman's trials (1834) a The outlaw (1835), také historického rázu; Uncle Horace, malbu mravů kupeckých; Mariann, or a young maid's fortune (1840), nejoblíbenější z jejích novel; The white boy (1845); Midsummer eve, a fairy tale of love (1848); A woman's story (1857); Can wrong be right? (1862); The fight of faith (1869) a Annie Leslie, and other stories (1877). Kromě toho napsala několik divadelních her, jako: The groves of Blarnay; The French refugee; Who's Who? a řadu velmi svěžích črt povahopisných a lidopisných, jako: Lights and shadows of Irish character (1838, 3 sv.); Stories of the Irish peasantry a Popular tales and sketches (1856), pak Pilgrimages to English shrines (1850), řadu studií z uměleckých dějin angl., jimiž přispívala dlouhou dobu hojně do »Art Journalu« svého manžela. Nejlepší práce H-ové vynikají svěžestí popisů, jemným humorem i citem.

8) H. James, geolog a palaeontolog americký (* 1811 v Hinghamu, Mass.), studoval v l. 1831—36 na polytechnickém ústavě v Troyi a stal se r. 1837 geologem při New York Survey, jejíž výroční zprávy v l. 1838—43 vydával. Roku 1843 stal se ředitelem palaeontolog. departementu a uveřejnil Palaeontology of the State of New York (1847—88, 7 sv., 760 tab.). Mimo to byl státním geologem v Iowě a Wisconsinu a vydal: Geological survey of Iowa (Albany, 1858—59) a Report on the geol. survey of the State of Wisconsin (Madison, 1862). Od r. 1866 jest státním geologem v New Yorku a ředitelem přírodopisného musea v Albany. Seznam jeho prací (přes 200) otištěn v 36. roční zprávě »New York Museum of Natural History«. Uvádíme z nich ještě: Trilobites of the Inferior Strata of New York (Albany, 1843); Descr. of the Organic Remains of the Lower Silur. Rocks of the State of N. York (t., 1847); Figures and Descr. of the foss. Org. Remains from Canada (Montreal, 1864—65);. Graptolites of the Quebec Group (t., 1865). Pě.

9) H. Charles Francis, polární cestovatel amer. (* 1821 v Cincinnati — † 1871). Opustiv nejprve ryjectví a později žurnalistiku, provázel r. 1860 velrybáře Buddingtona, a když loď jejich zamrzla, trávil mezi Eskimáky severně zál. Hudsonova 20 měsíců. V l. 1864 až 1869 žil u Eskimáků na poloostr. Melvillově a ostr. Igluliku, kdež úplně se přizpůsobil jejich způsobu života a sebral mnoho zpráv o okolních krajích a proniknuv na zemi krále Viléma, nalezl zde ještě stopy nešťastné výpravy Franklinovy. Otužen, jako málo který z polárních cestovatelů, převzal na se r. 1871 vedení výpravy lodi »Polaris«, jež byla vystrojena Spoj. Státy amer. a měla Smithovým Sundem proniknouti co nejdále na sever. Po neobyčejně šťastné plavbě dosáhl 82° 16’ s. š. (30. srp. 1871), načež se loď na chráněném místě grónského pobřeží v Polaris-Bayi uchystala k zimování. Zde H. navrátiv se z menší výpravy saňkové, zemřel 8. list. 1871. Následující angl. výprava Naresova zasadila mu zde pamětní desku. Druhové H-ovi nastoupili pod kapt. Buddingtonem v srp. 1872 zpáteční cestu. V říjnu t. r. 20 osob, mezi nimi dr. Bessels, nalézajících se na ledové kře, bylo odtrženo od lodi a hnáno úžinou Davisovou k jihu, kdež byli zachráněni. Loď »Polaris« sama po přezimování r. 1872—73 musila býti opuštěna. Mužstvo její vracející se na 2 člunech bylo rovněž zachráněno. O prvé výpravě napsal H. Life with the Esquimaux (N. York, 1864, 2 sv.), o druhé jest dílo Narrative of the Second Arctic Expedition made by Ch. F. H. 1864—1869, vydal J. E. Nourse (Washington, 1879), o třetí jest Narrative of the North Polar Expedition, U. S. ship »Polaris« (t., 1876) a Scientific Results of the U. S. Arctic Expedition, steamer »Polaris« od E. Besselsa (t., 1876).

10) H. Asaph, astronom americký (* 1829 v Goshenu), původně tesař, nyní prof. astronomie ve Washingtonu. R. 1877 objevil 26palcovým dalekohledem hvězdárny washingt. oba trabanty Martovy, a to Deima 11. srp. a Phoba 17. srp., pozoroval je pilně a vydal první theorii pohybu těchto malých tělisek v pojednání Observations and orbits of the satellites of Mars (Wash., 1878). Studoval po řadu let Saturna s prstencem (Saturn and its ring, 1875—89, t., 1889), pozoroval satellity Saturnovy (The 6 inner satellites of Saturn, t., 1886), družice Uranovy a vypočetl dráhy družic Oberona a Titanie (The orbits of Oberon and Titania, t., 1885). Konal pozorování měsíce Neptunova a vypočetl dráhu jeho (The Orbit of the satellite of Neptune, t., 1885). Vysoké ceny jsou pozorování dvojhvězd (Observations of Double Stars, t., 1881 a 1891) a pozorování k určení parallaxy hvězd Observations for stellar parallax, t., 1886; The parallax of α Lyrae and 61 Cygni, t., 1882). Vyměřil též hvězdokupu Praesepe (Catatogue of 151 star in Praesepe, t., 1870) a vykonal celou řadu jiných důležitých pozorování a výzkumů astron. Gs.

11) H. Sydney, malíř angl. (* 1842 v Newmarketu, Cambr.), žák akademie londýnské a praeraffaelisty A. Hughesa. Obecně známým stal se jako skizzista scén z něm.-franc, války pro »Graphic«. Prince Waleského provázel jako malíř do Indie. Olejem provedl: Královna Viktorie odevzdává prapor 79. pluku; Zasnoubení princezny Luisy s markýřem z Lorne; aquarellem: Přehlídka vojska v parku windsorském r. 1877, Návštěva královny v ležení u Ascottu a j. J-k.