Ottův slovník naučný/Grafické soustavy

Ottův slovník naučný
Grafická umění	Grafické soustavy	Grafické tabulky

Údaje o textu
Titulek:	Grafické soustavy
Autor:	Jan Otakar Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 397–398. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Grafické soustavy jsou ve stenografii soustavy, jichž základní tvary tvoří částky písmen obyčejného písma běžného (kursivy) a kteréž mají až na nepatrné výjimky směr i polohu tohoto písma. Vezmeme-li na př. tahy vzaté z obyčejného písma

Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.
Důvod nebo poznámka: doplnit nečíslovaný obrázek ze str. 397

značí v soustavě Gabelsbergerově (německé) 1. w (v převodě českém v), 2. h, 3. b, 4. g (české p), 5. m, 6. ng (české mn) 7. n, 8. s; tytéž znaky pak značí v soustavě Stolzeově 1. h, 2. ch, 3. b, 4. g, 5. m, 6. ng, 7. n, 8. r; v soustavě Faulmannově 1. v, 2. ch, 3. b, 4. g, 5. k, 6. mm, 7. m, 8. rr atd. Tyto a jim podobné tahy nepříliš četné lze rozmnožiti zmenšením, zvětšením, prodloužením (n prodloužené jest v českém těsnopise ň, h zvětšené jest ch) a pod.; vokalisace čili naznačováni samohlásek se provádí v g-kých s-vách obyčejně tím, že se souhlásky buď podrobují dalším změnám, jež se dějí přiostřením, sesílením, ztenčením, postavením kolmým nebo šikmým, odtahováním, tvarem obloukovitým atd., buď tím, že se slovo celé dle hlavní (kmenové) samohlásky staví nad linii nebo pod linii základnou, konečně někdy též splývají znaky samohláskové se souhláskami aneb se i zcela vypisují. První stenograf, jenž zanechal tahů geometrických (viz Geometrické soustavy) a stal se zakladatelem g-kých s-av, byl v XVIII. stol. Bordley (v. t.), po něm o g. s. pokusili se R. Roe („Radiography“, 1802), Th. Oxley („Facilography“, 1816) a na Oxleyových základech Dan. Cadman r. 1835; u Němců zcela samostatně na týchž základech vypracoval svou soustavu F. X. Gabelsberger (1834), v jehož šlépějích kráčeli Vil. Stolze (1841), Arends, Faulmann a mnoho jiných. I těsnopis český spočívá na těchto základech (viz Čechy str. 353.), podobně jsou g-ými s-ami nejnovější původní soustavy slovanského těsnopisu Ant. Krondla a Jos. Düricha. Ukázky g-kých s-av viz při článku Stenografie. Pž.