Ottův slovník naučný/Giro

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Giro
Autor: Karel Kadlec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. s. 149. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Indosament

Giro [žíro], též indossace, indossament, rubopis, nazývá se v právu směnečném a obchodním zvláštní od cesse rozdílný způsob převodu skripturních obligací, totiž obligací, při nichž závazek i právo jediné listinou (skripturou) vzniká, trvá i zaniká. Čl. 9.—17. směn. řádu z 25. led. 1850, č. 51. ř. z. jednají podrobně o giru čili indossaci. Povaha směnečného gira, s nimž v praxi setkáváme se nejčastěji, spočívá v tom, že první majitel směnky (remittent) nemusí čekati, až směnka stane se splatnou. Potřebuje-li peněz, nebo z jiných důvodů, může na zadní straně čili rubu směnky (in dorso, odtud název indossace, rubopis), písemně naznačiti osobu, na niž směnečná práva převádí, při čemž musí této osobě směnku odevzdati. Osoba směnku převádějící nazývá se girant (žirant), indossant, indossovatel, rubopisec; osoba, na niž směnka byla převedena, giratář, indossatář, indossovník, rubopisník. Tento způsob převodu čili girování může se prováděti dále, tak že ze dřívějšího giratáře státi se může girant a vyvine se tak celá řada gir čili indossací. Indossace obsahuje dvojí moment: 1. Práva ze směnky převádějí se poznamenáním gira a odevzdáním směnky do vlastnictví. To jest t. zv. převodní (transportní) effekt gira. Jediným věřitelem jest vlastník směnky. Indossatář nevstupuje v obligační právo svého předchůdce (indossanta), nýbrž nabývá směnečného práva z vlastnictví papíru (směnky), tak jakoby sám byl remittentem (prvým majitelem směnky). Dlužník směnečný zavázán jest indossatáři jakožto vlastníkovi směnky. Tímto převodním účinkem rozeznává se indossace od cesse. Kdežto při cessi nabývá cessionář pouze práv svého cedenta, nabývá každý giratář (počínajíc od prvního až do posledního při indossaci přímých práv ze směnky. 2. Každá indossace zahrnuje v sobě nový výminečný slib směnečný, totiž slib zaplatiti směnku, kdyby jí akceptant nezaplatil. To jest t. zv. garanční effekt směnečný. — Od cesse liší se dále indossace tím, že není ani třeba ani nebývá při ní zvykem udávati důvod převodu směnky, kdežto při cessi nutno jest vždycky udati právní důvod postupu (causam cessionis). Mimo to jest cedent práv pouze při úplatné cessi, jenom svému cessionáři, toliko dle obecného práva a nikdy z větší sumy, nežli kterou sám od cessionáře obdržel. Naproti tomu ručí girant dle formálného svého slibu směnečným způsobem všem pozdějším majitelům za zaplacení celé směnečné sumy. Vedle toho liší se indossace od cesse arci ještě formou. G. státi se musí písemně, a to buď na směnce samé (na prvním exempláři nebo duplikátu), na přepisu nebo na přívěsku (allonži) směnky nebo na přívěsku přepisu a vyžaduje současné odevzdání papíru (směnky). Cesse není vázána formou žádnou. — Směnka nemůže se girovati jen tenkráte, když vydatel, trassant (v. t.), přidá na směnce ke jménu remittentovu nebo girant ke jménu giratářovu slova »nikoli na řád«. Směnka, ve které girování od vydatele jest zakázáno, nazývá se recta-směnka. — G. jest buď úplné nebo neúplné čili in bianco, též blancoindossace. Úplná indossace obsahuje formuli indossační (»zaplaťte za mne« nebo »za mne«), jméno indossatáře a podpis indossanta. Při giru in bianco není udáno jméno indossatáře; podpis indossantův arci jest nevyhnutelný, vedle něhož může býti ještě (avšak nemusí) formule indossační. — Jako směnky, jsou indossovatelné též jiné obchodní papíry, na př. šeky, dále kupecké poukázky a papíry uvedené ve čl. 301 a 302 rak. zák. obch., zní-li na řad. -dlc.