Ottův slovník naučný/Gelatina

Ottův slovník naučný
Gelati Lorenzo	Gelatina	Gelatinografie

Údaje o textu
Titulek:	Gelatina
Autor:	Otakar Šulc
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Devátý díl. Praha: J. Otto, 1895. S. 999–1000. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Gelatina jest nejjemnější, zcela bezbarvý klih, připravený z různých částí živočišných. Kůže, chrupavky a vazy obratlovců, plovací měchýře ryb atd., doznávají za delšího styku s vodou, zejména za varu, zvláštní proměny, přecházejíce částečně v roztok, který po do statečné koncentraci tuhne v hmotu zprvu huspeninovitou, posléze po úplném zaschnutí více méně tuhou, pružnou a průsvitnou, která v surovém stavu slove klih (v. t.) a bývá temně zbarvena. Z klihu se připravuje g. mimo jiné způsoby takto: klih ostaví se delší dobu pod silným octem, až nabotná, zbaví se pak octa delším pobytem pod vodou, taví se při teplotě pokud možná nízké a vylévá se na desky skleněné, kdež ztuhne v průsvitné plátky g-ny. Je-li třeba, barví se g. při tavení příslušnými barvivy. G. pro svoji vlastnost, že botná horkou vodou a poskytuje lepivý maz, dochází podobného užití jako klih, jen že ku pracem mnohem jemnějším. Mimo to potřebuje se ve farmacii (g. animalis) i jinde k zahušťování tekutin i k suspendování hmot tuhých (ve fotografii). — Také výslaz mnohých částí bylinných za horka neb studená získaný a zaschlý poskytuje lepivou hmotu (klovatinu), t. zv. g-nu bylinnou, arabské gumě nikoliv nepodobnou. Jsou to zejména kořeny rostlin Symphytum officinale, Althaea officinalis a j., a pak kořen salepový příslušný několika druhům rostlin vstavačovitých (Orchideae). Sem patří i agar-agar (v. t.) čili g. japonská nebo čínská. Chemická povaha hmot těchto není ještě zcela objasněna. Pro mnohé udává se vzorec buničiny C₆H₁₀O₅ buď jednoduchý, nebo vícenásobný po odečtení několika molekul vody. Jiní přisuzují jim ustrojení složitější. — G. třaskavá vzniká zvláštními manipulacemi z bavlny střelné a jest důležita při výrobě moderního střeliva. OŠc.