Ottův slovník naučný/Fucinské jezero

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Fucinské jezero
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha: J. Otto, 1895. s. 746. Dostupné online. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70

Fucinské jezero (Lago di Fucino, též L. di Celano, Lacus Fucinus Římanů) rozkládalo se ve střední Itálii, 4 km na jih od města Celana, vyplňujíc nejhlubší čásť údolí, patrně velkou propadlinu, v rozsahu as 158 km². Obvod jeho měřil 60 km, hloubka až 23 m. Nejhlubší místo kotliny leží 655 m n. m. Za velmi vysoké vody, patrně však již ne v historické době, mělo jezero přirozený odtok u Avezzana na sz. do Salta. Ještě dnes lze poznati, že jezero kdysi sáhalo dále na sz. Později, nemajíc odtoku, ohrožovalo jezero celé okolí. Již Caesar zamýšlel poříditi tu stálý odtok, teprve však Claudius v l. 44—54 po Kr. jej provedl, proraziv tunnel 5640 m dlouhý skrz Monte Salviate k řece Lirisu (Garigliano). Při práci té zaměstnáno bylo 30.000 lidí po 11 let. Odtok ten se však brzo zanesl a byl za cís. Trajána a Hadriána jen dočasně obnoven. Pozdější pokusy za cís. Bedřicha II a za Bourbonů r. 1816 selhaly. Od r. 1783 jezero stále stoupalo a ohrožovalo místa Avezzano, Luco a j. Okolí jeho bylo pro bažiny vždy nezdravé a malaria řádila zde zhoubně. Teprve r. 1852 chopil se energicky myšlénky vysušili jezero kníže Torlonia, jenž sehnal akciovou společnost, kteráž dle plánů švýc. inženýra Le Montrichera dala provésti odvodňovací kanál 6303 m dl. a 21 m šiř., čímž objem jezera snížen na 1/3 a hladina jeho o 14 m. Práce tyto vyžadovaly během prvních 10 let 30 mill. fr. a byly dokončeny teprve r. 1875 inž. Bermontem a Brissem. Až na malou bažinu uprostřed jest celé jezero vysušeno, zdravotní stav celého okolí znamenitě zlepšen a kultuře získána plocha 45.775 ha půdy, jež může uživiti 40.000 lidí.