Ottův slovník naučný/Fikce

Ottův slovník naučný
Fikar z Vratu	Fikce	Fikh

Údaje o textu
Titulek:	Fikce
Autor:	Heřman Šikl
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 192. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Právní fikce

Fikce (lat. fictio). Aby pro jistou osobu nastaly jisté právní účinky – vznik, změna, zrušení právních poměrů – předpokládají se jisté faktické podmínky, totiž určitý vztah osoby k zevnímu světu, buď přímo k jiným osobám anebo ke věcem a prostřednictvím jich opět k osobám. Vzhledem k dočasnosti individua musí veškeré vztahy jeho k zevnímu světu teprve povstávati, což se díti může toliko změnou dosavadního stavu. Změny takové nazýváme skutečnostmi a pokud s nimi právní účinky spojeny jsou, právními skutečnostmi (juristische Thatsachen). Vysloví-li však právo, že jisté právní účinky povstávají, jako by byla jistá skutečnost, na níž ony jinak závisí, nastala, ač vskutku nenastala, mluvíme o fikci. F. vyskytuje se již v sakrálním právu římském (in sacris simulata pro veris accipiuntur; obětování voskových nebo těstových podob zvířat, vržení hasty ferraty ve fingovaný ager hostilis atd.), odkud přešly ve process a právo soukromé (formulae fictitiae, kde soudce, ač jisté skutečnosti nebylo, poukázán byl tak souditi, jak by učinil vedle platných zákonů, kdyby skutečnost ona byla vskutku nastala; arrogatio, se sakrálním právem souvisící přijetí cizí osoby za filium familias; bonorum possessio; domnělé vlastnictví [actio Publiciana, f. dokonaného vydržení]; f. při zastupování; f. mandátu u negotiorum gestio; f. osobnosti u hereditas jacens; f. splnění smlouvy při nahodilé nemožnosti splnění; kompensace ipso iure atd.). I v moderním processuálním a soukromoprávném zákonodárství (srv. §§ 22., 293., 296., 297., 298., 302., 547., 876. obč. zák.) nalézáme zhusta fikci. Ovšem upříti nelze, že tu v podstatě běží pouze o pomůcku právnické konstrukce, aby jistá faktická, dotud irrelevantní skutečnost jiné, právně relevantní a co do právních účinů známé, vystižené a upravené na roveň postavena byla. – Srv. Demelius, Die Rechtsfiktion (1858); Arndts, Civil. Schr. I. 3; Bülow, Civ. Arch. 62. 1.; Wach, Wiener Zeitschr. VII. 4, str. 130; Leonhard, In wie weit etc. (1880); Kohler, Krit. Vjschr. XXII str. 355. Šikl.