Ottův slovník naučný/Fenus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Fenus
Autor: Leopold Heyrovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 93. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Fenus (lat. faenus, foenus) znamená ve starém právu římském zápůjčku úročitelnou per aes et libram (viz Nexum) poskytnutou, na rozdíl od mutuum, kterýmžto výrazem byla původně označována pouze bezforemná a neúročitelná zápůjčka. Podle zákona XII tabulí nesměl úrok za jeden rok přesahovati 1/12 kapitálu (f. unciarium). Později byla tato maximální sazba úroková snížena na polovici (f. semiunciarium), až konečně byl zapověděn každý úrok. – F. nauticum neboli pecunia traiecticia jest zápůjčka s úmluvou, že věřitel má býti oprávněn žádati vrácení zapůjčené sumy jen tenkráte, když buď loď se zapůjčenou sumou nebo se zbožím za ni koupeným se dostane šťastně na určené místo. Při této zápůjčce mohly pro dobu plavby vymíněny býti úroky nad zákonnou sazbu úrokovou ve výši libovolné. Podle předpisu Justiniánova byly tu dovoleny úroky nejvýše 12%. O tomto omezení pokládá se však za to, že pro obecné právo neplatí. Hý.