Ottův slovník naučný/Favart

Ottův slovník naučný
Favard	Favart	Favé

Údaje o textu
Titulek:	Favart
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 50. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: fr:Charles-Simon Favart

Favart [-vàr] Charles Simon, dramat. spisovatel franc. (* 1710 v Paříži — † 1792 v Bellevilleu [Seine]), navštěvoval kollej Ludvíka Velkého, načež přinucen byv poměry oddal se živnosti otcově, paštičkářství. Roku 1733 zápasil při květinových hrách básní ke cti Panny Orléanské, rok potom dal provozovati v ulici Buci první svoji komickou operu Les deux jumelles po níž následovalo ještě asi 20 kusů, většinou bezejmenných a netištěných, které zjednaly znamenité úspěchy tomuto posud nepatrnému divadlu. Nejcennější z nich je známá Chercheuse d’esprit (1741). R. 1744 divadlo to bylo však zrušeno, a F-ovi svěřeny na to osobní záležitosti opery, zejm. opatřování sil hereckých, při čemž poznal slečnu Duroncerayovu (* 1727 — † 1772), nadanou subrettu, která sama složila některé dosti zdařilé texty operní (zejm. Annette et Lubine) a s níž se dal oddati brzy potom. R. 1746 jmenován byl ředitelem herecké společnosti, provázející všude maršála Morice Saského, který brzy potom oblíbil si manželku F-ovu. Láska neopětovaná učinila z něho pronásledovatele obou manželů. F. řídil pak obnovenou operu komickou Foire Saint-Lorent, kterou zušlechtil jemnějším humorem. Z pozdějších textů F-ových jest uvésti: Le caprice amoureux ou Ninette à la cour, s hudbou Ciampiho (1753); L’Anglais à Bordeaux (1763); Le proces et la plaideuse (1762); Les fêtes de ia paix, s hudbou Philidorovou (1763); Isabelle et Gertrude (1765); Les moissoneurs, s hudbou Duniho (1766); L’amant déguisé, s hudbou Philidorovou (1769); Les trois sultanes, s hudbou Gilbertovou (1777). Sebrané práce F-ovy vyšly v l. 1763—1772 ve 12 sv. Théátre de monsieur et madame F., pak v různém výběru častěji ještě, naposledy r. 1853, pod titulem Oeuvres de M. et Mme F. Roku 1808 vyšly pod názvem Mémoires jeho dopisy s hrab. Durazzem, ředitelem div. vídeňského. Srv. G. Desmoiresterres, Epicuriens et Lettres (1879).