Ottův slovník naučný/Fáček

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Fáček
Autor: Josef Kořán, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 1000-1001. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Autor:Václav Lev Fáček
Související články ve Wikipedii:
František Fáček ve Wikipedii

Fáček: 1) F. František, politik a spis. český (* 1826 v Počátkách — † 20. led. 1889 v Praze), studoval na gymnasiu ve Znojmě a v Něm. Brodě, pak na právnické fakultě v Praze, načež se oddal povolání soudcovskému; naposledy byl soudním adjunktem v Tachově. Ve státní službě svého národního smýšlení nikdy nezapíral. R. 1867 přestoupil do služeb obce Pražské, které svou svědomitostí a věhlasem právnickým prokázal služeb nemalých. F. účastnil se horlivě života veřejného i byl zvolen za okresy chotěbořský a haberský na sněm český, kde r. 1868 podepsal deklaraci. Oddav se povolání notářskému usadil se v Jindřichově Hradci, kdež pro spravedlivost a vzácný takt ve věcech národních a politických požíval obecné vážnosti jak od Čechů tak od Němců. Povolán tudíž do obecního výboru a do okr. zastupitelstva a zvolen předsedou polit. spolku hradeckého. Nejvýznamnější byla jeho činnost v okresním zastupitelstvě, jehož starostou byl po celou řadu posledních let svého života. O okres jindřichohradecký získal sobě vůbec zásluh nevšedních. Hlavně jeho zásluhou Němci snášeli se tu přátelsky s Čechy a vydali také veřejné osvědčení, když od Němců na sněmě navrženo bylo roztržení země České, prohlašujíce, že s Čechy žijí v úplné shodě a že si rozdělení země nepřejí. Když po upuštění od trpného odporu poslanci čeští r. 1878 vstoupili zase na sněm zemský, F. počítán již ku předním zástupcům národa Českého a volen jmenovité do kommisse pro obecní a okresní záležitosti, kde mu svěřovány důležité referáty. Od něho na př. pocházel návrh proti požadavku strany něm. na rozdělení Čech, jejž na sněmě velmi účinně hájil proti něm. menšině. Z prací Fáčkových vyniká dále navržená změna obecního řádu Pražského, kteréžto práci věnoval velkou píli a vzácné své zkušenosti, a návrh obecního řádu v Čechách. Od r. 1886, kdy pádem se schodů nohu si zlomil, neustále churavěl, přes to však klidu si nedopřával neustále pracuje. F. byl řečníkem velmi obratným, neuchvacoval temperamentem, řeč jeho nesla se však mohutným proudem myšlenkovým, prodchnuta byla hlubokým přesvědčením a porážela odpůrce bystrostí vývodů a důkazy neodolatelnými. Co se týče činnosti spisovatelské, redigoval za svého pobytu v Praze časopis »Právník«, k čemuž byl nad jiné způsobilým jak odbornými svými schopnostmi a vědomostmi tak také výtečnou znalostí ryzí češtiny a jmenovitě starého jazyka právnického. Dále sepsal Die Streitfrage über Benutzung der Prager Gassengründe durch die Karolinenthaler Gasanstalt, kteréžto dílo došlo uznání od autorit právnickych, a některé stati do »Právníka«. Kn.

2) F. Václav Lev, odborný spis. český (* 1855 v Praze). Oddav se zaměstnání číšnickému, soukromými studiemi osvojil si znalost literatury české i něm., přispíval do časopisů odbor, staťmi a při založení »Hostinských Listů« K. Brejškou stal se jejich spolupracovníkem. Procestoval pak Belgii, Německo, Hollandsko, Francii a Anglii a své zkušenosti uveřejnil v »Hostimilu« a pak souburně pod názvem Z mé cesty (1891). R. 1892 odebral se na cesty do Ruska, Turecka, Bulharska, Rumunska a Srbska, jež opět popsal v »Hostimilu« (1892—93), do něhož od jeho splynutí s »Host. Listy« přispíval četnými články. Vrátiv se z cest, ujal se samostatného vedení živnosti hostinské na Smíchově, v Bělohradě a posléze v hotelu »U císaře rakous.« v Praze. F. jest též spoluprac. »Pař. Mod« a »Ottova Slov. Nauč.«.