Ottův slovník naučný/Exilium

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Exilium
Autor: Leopold Heyrovský, neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. s. 953. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Právo exilu

Exilium (lat.), povšechně žití mimo vlasť, dobrovolné neb nucené vyhnanství. V starém Římě bylo e. vyhnanstvím dobrovolným. Ovšem je volíval občan hlavně pouze k tomu konci, aby ušel osobním následkům hrozícího nebo již vysloveného odsouzení trestního. Tu pak pozbyl občanství římského teprve tím, že se stal příslušníkem jiné od státu římského uznané obce. Nad ním byla pak od komitií vynesena aquae et ignis interdictio (v. t.), čímž se mu stal návrat do vlasti nemožným. Podle trestních řádů, jak se od konce republiky byly vyvinuly, jest e. přímo soudním nálezem uložený trest vyhnanství, který zavírá v sobě dílem vypovědění z určitých krajů říše (relegatio), dílem ztrátu římského občanství. V době císařské vstoupil na místo tohoto odsouzení zostřený trest deportace (v. t.). Hý.

E. v mluvě biblické viz Zajetí.