Ottův slovník naučný/Esther

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Esther
Autor: Alois Jirák, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 766. Dostupné online.
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ester (biblická postava)
Související články ve Wikipedii:
Kniha Ester

Esther (hvězda, původně Hadassá myrta): 1) E. byla ve St. Zák. schovanka Mardochéa a choť perského krále Achašvéra (Assnéra-Xerxa I.), která židy v zajetí assyrsko-babylónském zbylé a v říši tohoto krále žijící spolu se strýcem svým Mardochéem zachránila před úklady a zkázou, kterou jim přední dvořan královský Amán (v. t.) chystal. Na památku této záchrany ustanoven byl a podnes u židů se slaví svátek Púrim (svátek losů). O tom vypravuje biblická kniha podle hlavní osoby E. pojmenovaná. Historickou pravdivost této události dokazují důvody vnitřní, protože se zcela shoduje s charakterem i dobou Xerxovou i se zvyky tehdejšími, i důvody vnější, k nimž náleží hlavně svátek Púrim (v. t.). Kniha E. jest knihou kanonickou ve své hebrejské části i ve přídavcích Vulgaty. Jrk.

2) E., obecně Esterka zvaná, milostnice pol. krále Kazimíra Vel. (1333—70), rodem židovka z Opočna (v gub. radomské), sličností svou upoutala krále pro celý svůj život a vymohla svým vlivem pro souvěrce své mnohá privilegia a svobodné usazování jich se v zemi. Povila králi dva syny, Niemiru a Pelku. Kdy a kde zemřela, není známo; jedinou památkou po ní jsou rozvaliny jejího zámku v Opočně. Poměr její ke králi stal se oblíbeným předmětem pověstí lidových a vypravování kronikářů, ze kterých čerpali: Bronikowski (, 1828; Bulharyn (E.), 1829 a Bernatowicz (Nałecz, 1828).