Ottův slovník naučný/Erroris causam probare

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Erroris causam probare
Autor: Antonín Schauer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 730. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Erroris causam probare (lat.). Kdo tvrdí, že vůle jím projevená nesrovnává se následkem omylu se skutečnou jeho vůlí, jest povinen tvrzení své prokázati. Bezelstný soukup strany omyl tvrdící má právo spoléhati ve skutečnost projevené vůle, i jest proto věcí osoby omyl tvrdící o tom důkaz vésti, že v omylu omluvitelném se nacházela. Pravidlem bude to osoba žalovaného, jen výminečně, na př. při condictio indebiti osoba žalobcova. Zvláštní význam má e. c. p. při žádostech za navrácení ku předešlému právo (restituce). AS-r.