Ottův slovník naučný/Epiphania

Ottův slovník naučný
Epiparoxysmus	Epiphania	Epiphanius

Údaje o textu
Titulek:	Epiphania
Autor:	Ladislav Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 669–670. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Epifanie

Epiphania (z řec, t. j. zjevení, lat. festum trium regum, též festum magorum, festum stellae a j.) náleží k nejstarším svátkům církve křesťanské. Jak již mnoho názvů tomu nasvědčuje, bylo při tomto svátku vzpomínáno různých skutků ze života Pána Ježíše. Hlavní věcí jest zjevení Páně, buď poněvadž Kristus Pán poprvé při křtu jakožto Syn Boží světu představen byl nebo první zázrak v Káně Gallilejské proměněním vody ve víno učinil, nebo posléze poněvadž hvězda magům, repraesentantům pohanstva, Spasitele ukázala. Slaven původně v církvi východní a to již ve II. stol. a sice společně se svátkem Narození Páně dne 6. ledna. V církvi západní setkáváme se s ním teprve ve IV. stol.. Narození Páně však bylo zde odděleně od E-ie připomínáno dne 25. pros., jakož vůbec svátek Narození Páně sám byl dříve zaveden na západě než na východě. Ve IV. stol. v církvi východní o sv. Janu Chrysostomu v Antiochii se již připomíná, že na svátek Narození Páně měl homilii (výklad evangelia) k věřícím a tudíž svátek ten začal též na východě se slaviti odloučeně od svátku zjevení. Na východě vzpomínáno při E-ii hlavně křtu Pána Ježíše a proto název obyčejně se vyskytující jest ἐορτὴ τῶν φωτῶν, dies luminum, illuminatio, na západě více přihlíženo k příchodu sv. tří králů. Z prvu výrazy Theophania a E. nebyly odděleny, posléze se ustálila věc tak, že Theophanií se rozuměl svátek Narození Páně (jinak E. I.), E-ií svátek sv. tří králů (E. II.). Jedinou výjimkou, kdež i na dále slaven svátek Narození a Zjevení Páně společně, jsou Armeni. Jako nejslavnější ze svátků zvána E. ještě ve středověku der obriste (höchste) Tag. Poněvadž církev záp. připomínala si na E-ii též zázrak proměnění vody ve víno v Káně Galilejské, zvána E. též Bethphania. Název Phagiphania poukazuje k nasycení 5000 lidí několika chleby a rybičkami. O E-ii konal se na východě a v církvi africké křest katéchúmenů, jinak jen na sobotu před Velikonocemi a svátky svatodušními konaný, a ti se zřetelem na název E-ie jako svátek světel zváni φωτισθέντες a φωτιζόμενοι (osvícení). V církvi východní svěcena v den ten voda na oslavu křtu Ježíšova v Jordáně; toto svěcení podnes se děje v církvi ruské Řeka Něva křižováním, ponořováním křížů a obrazů svatých se žehná a světí. Na to se děti ve svěcené vodě křtí, nemocní se svěcenou vodou kropí, mnozí pijí vodu tu nebo se jí umývají. V den svatých tří králů posílali patriarchové a metropolité na své podřízené biskupy listy velikonoční, t. j. udíleli rozkazy o počátku postů, o dnu paschatu (velikonoci), o pohyblivých svátcích běžícího roku atd., jak tomu dodnes nasvědčují zachované listy velikonoční (Innocentia I, Lva I. a j.). dk.