Ottův slovník naučný/Edison

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Edison Thomas Alva
Autor: Karel Ryska
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 382. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Thomas Alva Edison
Heslo ve Wikipedii: Thomas Alva Edison

Edison Thomas Alva, fysik a vynálezce amer. (* 11. ún. 1847 v Milaně ve státu Ohiu). Jeho otec, původu hollandského, byl v Port Huronu kramářem. Skrovné počátky vědomostí vštípila Thomasovi jeho matka, bývalá učitelka, a on dychtivě sbíral vědomosti ze všech knih, jež mu do rukou přišly. Když pak otec, nemoha jej dále živiti, dal ho za poslíčka ve vlacích »Grand-Trunk-Railwaye«, kde roznášel časopisy, doutníky a p., získal si čilý a spořivý hoch brzy několik dollarů jmění, za něž koupil tiskařské náčiní a jal se vydávati ve vlaku zvláštní informační a reklamní časopis »The Grand Railroad Trunk Herald«, napotomní »The Weekly Herald«. Při tom čítal E., tehdy třináctiletý, horlivě knihy chemické a fysikální, ba zařídil si ve vlaku i malou chemickou laboratoř, již však mu průvodčí vlaku vyházel, když jednou explosí byl by málem zapálil vlak. Naučiv se na stanicích zacházeti s telegrafem a seznav jeho podstatu, vymýšlel od té doby různé apparáty elektrické, až r. 1862 obdržel místo v telegrafické kanceláři v Port Huroně. R. 1864 pojal myšlénku a ukázal i prakticky, kterak vésti dvě depeše jedním drátem. Nebyl však uznán a byl přesazen, i sídlil postupně ve Stratfordu, Adrianě, Indianopolis, Cincinnati, Memfisu atd., zanášeje se stále elektřinou. Když jednou po nešťastném pokuse, kde by málem dva vlaky se byly srazily, přišel náhle z chleba, vrátil se do Bostonu a zařídil si zde zvláštní kancelář pro uskutečnění svých vynálezů. R. 1870 stal se inženýrem telegrafické agentury finanční »Laws Gold Reporting Co.«, jíž opravil apparát elektrický, kterým se každé čtvrt hodiny měna kursu zvěstovala. Později byl u »Gold and Stock Co.« a u »Western Union Telegraph Co.«. Tyto společnosti odkoupily mu za značnou sumu právo na jeho telegrafický systém dvojnásobný a zajistily si zároveň právo na větší díl jeho vynálezů. Z peněz těch zařídil si dílnu v Newarku, kde ku konci zaměstnával až 300 dělníků. R. 1876 založil pak pověstnou svou laboratoř v Menlo-Parku v New-Jerseyi, kde podporován jsa mnohými učenými chemiky, fysiky, mechaniky a mathematiky, učinil již tolik vynálezů. Před několika léty, když dosavadní závod již nestačil, zařídil nedaleko nový závod, pravé to průmyslové město se 2000 dělníků. Jiné závody podobné v New-Yorku, v Brooklynu, ve Philadelphii, v Chicagu náležejí též E.-ovi samotnému neb aspoň z části. Jeho jmění páčí se na několik millionů dollarů. Neobyčejný tento muž vzbuzuje dnes obdiv celého světa svými vynálezy, jichž čítá se již přes 600 mezi nimi 300 patentovaných. Ovšem některé mají ráz pouhého zdokonalení, jiné zase jsou nyní téměř bez významu, ale přes to četné vynálezy jeho pojistily mu skvělé jméno, vyznačujíce se neobyčejnou původností. Tak sluší uvésti: opakovač automatický, zařízení k současnému telegrafování z obou stanic, telefon, fonograf, mikrofon, mikrotasimetr, aérofon, megafon, fonoplex, zařízení dvojitého mluvení telefonického, jehož se v Americe nyní vůbec užívá, apparát typotelegrafický, zařízení ku stálému spojení elektrického vlaku se stanicemi a j. Nejnovější jeho snahy nesou se za využitkováním energie nahromaděné ve vlnách mořského přílivu. Hlavní zásluhu získal si však zdokonalením dynamoelektrických strojů, jakož i zaváděním a rozšířením žárového světla elektrického. R. 1886 měla »Edison Electric Illuminating Co.« jen ve Spoj. Obcích 150 stanic centrálních s více než 125.000 lampami. Srv. Em Durer, E., sa vie, ses oeuvres (Paříž, 1889). Rka..