Edinburk, angl. Edinburgh [èdinberg], hl. město království Skotského a hrab. midlothianského, na 55° 57′ s. š. a 3° 11′ z. d., asi 2,3 km od firthu Forthského (zde 9 km šir.) a 6 km od vrchů Pentlandských. Město zaujímá malebnou rozlohu na 3 parallelních návrších, oddělených od sebe hlubokými úžlaby, překlenutými hrázemi a mosty, a vybíhajíc několika směry téměř až k moři, je na sev. spojeno se starobylým přístavem Leithem, rybářskou vesnicí Newhavenem a novým, vzkvétajícím přístavem Grantonem. Pro svou překrásnou polohu jakož i slávu literární je známo jménem „moderní Athény“. V galštině sluje Dunedin. Jméno to odvozuje se od Edina či Edwina, krále northumbrijského, který, aby před Pikty a Skoty uhájil svého panství až sem rozšířeného, vystavěl hrad na nejvyšším, prostředním návrší Castle-Hillu (117 m), se tří stran nepřístupném. Na hřbetu a po bocích tohoto vrchu povstalo město, spadající na východ, jež na severu hraničilo s jezerem (North Loch), na vých. pak, od dob Davida I., s Canongatem, obcí povstalou po založení kláštera a zámku Holyroodského. E. byl tedy původně opevněným městem, které v poměru, v jakém vzrůstala jeho důležitost, šířilo se v bezprostředním sousedství hradu ne do délky, ale do výšky, čímž vysvětlují se neobyčejně vysoké domy, dosahující po jedné straně výše až 12 pater. Město skládalo se tehdy z hlavní ulice, High Street, sáhající ke Canongatu, a rovnoběžné užší ulice na jihu, Cowgate, jež mezi sebou byly spojeny labyrinthem úzkých, namnoze příkrých uliček, všelijak se vinoucích uprostřed mohutných spoust budov. Tato část E-u s Canongatem, jenž v prodloužení hlavní ulice táhne se až k Holyroodu, je nynější Staré město (Old Town), obydlené někdy šlechtou a bohatým měšťanstvem, nyní pak ponejvíce chudinou. Nové město (New Town) je čtvrť moderní, s krásnými budovami a pravidelnými, širokými ulicemi. Obě čtvrti dělí hluboké údolí, odvodněné to jezero (North Loch), porostlé nyní krásnými sady (Princes Street Gardens). Překlenuto jest velkolepými mosty (North Bridge, Waverley Bridge) a hrází 295 m zdélí a 50 m zšíří. V předměstích, položených hlavně na jihu Starého města (Leonhards Hill, Newington) bydlí třída dělnická, v jiných, plných zahrad a vill, zámožní soukromníci (Morningside, Merchiston). Středem města je zámek v malebné poloze, často „skotskou Akropolí“ zvaný, na prostředním návrší, 117 m vys., s překrásnou vyhlídkou a mnohými památnostmi (král. insignie); nyní jsou v něm kasárny a zbrojnice, na úpatí návrší zoologická zahrada. Na vých. konci Starého města u paty „Artušova sídla“ je královský zámek Holyrood, dřívější residence skotských králů, s historickými památnostmi. Ve starém městě vyniká ještě kostel sv. Jiljí (St. Giles), nejstarší v městě, ve slohu gotickém (z l. 1385—1460), rozsáhlá budova bývalého skotského parlamentu (z let 1632—40), od r. 1707 sídlo nejvyššího soudu, se vzácnými malbami na skle a knihovnou (Advocates’ Library) o 300.000 sv., dále obilní bursa, skotská banka v italském slohu (Tron Church) a dům reformátora J. Knoxa. Při Calton Hillu (nejjižnějším ze tří souběžných návrší) a na něm jsou: vězení hradu podobné, High School, nedokončený pomník na počest vítězství u Waterloo, který měl býti věrným napodobením Parthenonu, pomník Nelsonův a hvězdárna. V záp. části vypíná se gotická kathedrála St. Mary s věží 90 m vys., z nejkrásnějších kostelních staveb ve Skotsku. E. celkem má 150 kostelů a kaplí skotské státní církve, svobodné episkopální a katolické církve a mnohých sekt. Nejnádhernější čásť Nového města prostírá se na záp. od Charlotte-Squaru, kde je kostel sv. Jiří, až ku St. Andrew-Squaru, kde nedaleko se zvedá státní archiv a banka královská. Část tato skládá se ze tří rovnoběžných ulic: velkolepého Princes-Streetu, na kraji stejnojmenných sadů, s nejelegantnějšími krámy a místnostmi klubovními, George-Streetu a Queen Streetu. Z pomníků vynikají: Scottův monument (gotická věž s mramorovou sochou slavného romanopisce z r. 1840), bronzová jezdecká socha Wellingtonova (1852) před poštou ve slohu renaissančním, dále sochy a pomníky Davida Humea, Roberta Burnsa, Johna Wilsona, Livingstona, Allana Ramsaye, Chalmersa, Jamesa Simpsona, Karla II., Jiřího IV., Pitta a j. E. vyniká svými školami a ústavy vzdělávacími. První místo zaujímá universita, založ. r. 1582 od Jakuba VI., s 50 professory a docenty a více než 3000 studenty; náleží k ní museum, botanická zahrada, hvězdárna a knihovna obsahující 150.000 tisků a 2000 rukopisů. Proslulá jest na edinburské univ. fakulta lékařská, r. 1884 rozšířená novými stavbami, jež stály 250.000 lib. st., hned vedle velikých nemocnic. Z vyšších škol jsou dvě podobné našim gymnasiím, ale s rozšířeným učebným plánem: High School, zal. r. 1519, původně pro klassická studia, nyní též pro mathematiku, přírodovědu a nové řeči, a Edinburgh Academy (zal. r. 1823), rozdělená na oddíl klassický a moderní. Z jiných škol vynikají Fettes College, poskytující všeobecné vzdělání, dále Free Church Normal School, Merchiston Academy, uměleckoprůmyslová škola Watt Institution, tři semináře theologické a tři paedagogia. Důležity jsou odborné školy, jako Royal College of Surgeons (zal. r. 1505), mající právo udíleti medicínský doktorát, jakož Royal College of Physicians (1681), od university nezávislé. Z vědeckých spolků na prvém místě stojí Royal Society, jež usídlena jest v Royal Institution, krásné stavbě v dórském slohu na Moundu; v téže budově jsou také shromažďovací sály pro Společnost přátel starožitností, starožitnické museum s četnými odlitky antických děl a knihovnou, konečně obchodní a průmyslová komora. Velikému účastenství těší se Philosophical Institution a Literary Institution; vedle toho jsou v E-u společnosti astronomická, geologická, geografická, meteorologická, botanická a j. Umění jsou věnovány: národní obrazárna v jónském slohu s obrazy ital., španěl. a angl. mistrů, dále Museum of Science and Art se stálou průmyslovou výstavou a sbírkami pro mineralogii, palaeontologii a geologii, a výroční výstavy Royal Scotish Academy a Society of Arts. Divadla má E. tři. Časopisů denních vychází 7, největší váhu mají: „The Scotsman“, „Evening News“ a „Scotish Leader“; světovou pověst mají vědecké časopisy „Edinburgh Review“ a „Blackwood Magazine“ oboje nyní v Londýně vycházející. Z dobročinných ústavů mnoho je v E-u nemocnic soukromých i veřejných, největší Royal Infirmary vedle ústavů lékařských, s 8000 nemocnými do roka, mimo to dva sirotčince, ústavy pro slepé a pro hluchoněmé, blázinec, porodnice, mnohé asyly a polepšovny. E. je sídlem biskupa a nejvyšších úřadů a soudů zemských; v parlamentě zastoupen jest 4 poslanci. Město je dobře dlážděno a osvětlováno; vodovod r. 1849 vystavěný dodává denně 22 mill. litrů vody. E. není ani průmyslovým ani obchodním městem, významu nabyl hlavně četnými vysokými úřady a množstvím škol a ústavů vzdělávacích. Přece však 23 % všeho obyvatelstva živí se průmyslovou činností; z jednotlivých odvětví prům. vyniká knihtiskařství (přes 100 firem), lithografie, knihařství a lití písma; pak lihovarnictví (ale, whisky) pivovarnictví (ročně asi 1 mill. barrelů), výroba skla, papíru, vozů a šatstva. V obchodě E. má důležitost jako středisko bankovnictví; jinak Leith zprostředkuje vývoz a dovoz. Ze tří velikých nádraží (waverleyského, haymarketského a kaledonského) jdou trati ke všem velkým městům Skotska i Anglie. Z Leithu je spojení parníky na všechny strany. Podnebí, ač často drsné a mlhavé, je celkem sílivé a zdravé; průměrná teplota +14,6° v nejteplejším a +3 °C v nejstudenějším měsíci. Počet obyvatelstva 261.261 (1891). — Dějiny. Významu dosáhl E. za Stuartovců, kdy stal se sídelním (1437) a hl. městem (1456) Skotska. R. 1215 poprvé sešel se zde skot. parlament, od r. 1436 pravidelně zde zasedal. Město dobyto r. 1296 od Angličanů, 1313 od Rob. Brucea, 1650 od Cromwella. R. 1530 shořelo skoro celé, 1701 po druhé, 1768 založeno Nové město. V E-u žili a působili: John Knox, Buchanan, Hume, Robertson, Walter Scott, Adam Smith, Allan Ramsay, Fergusson, Chalmers, Mackenzie a j. Srv. Dalzell, History of the University of Ed. (Ed., 1862, 2 sv.); Wilson, Old and New Ed. (t., 1882); Anderson, History of Ed. (t., 1856); R. Chambers, Traditions of Ed. (1880).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Edinburgh