| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Dušení |
| Autor: |
Josef Reinsberg |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 231–232. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Dušení. Když z jakékoliv příčiny bylo dýchání náhle přerušeno anebo hrubě porušeno, dostavuje se ihned skupina bouřlivých příznaků, které shrnujeme názvem d. Příznaky ty jsou výsledkem prudkého podráždění, předráždění a výsledného unavení ústředí dýchacího v prodloužené míše, které propadá posléze ochrnutí; ale i v jiných ústředích, tak ve vasomotorickém a křečovém, nastávají poruchy a záhy trpí úkonnost kory mozkové. Příčinu těchto změn v ústředích čivových spatřovati jest ve změnách v krvi, které zastaveným anebo valně porušeným dýcháním způsobeny byly a záležejí v ubytí kyslíku, po případě v nahromadění kyseliny uhličité; krev takto změněná jest mocným dráždidlem ústředí čivových. Příznaky d. náhle nastalého jsou tyto: ihned se dostavuje mocná dušnost, která se jeví z počátku mohutným stahováním svalů vdechovacích, načež jest pozorovati mohutnější výdechy, až nastane křeč svalů výdech zprostředkujících, k níž se druží všeobecné křeče škubavé (klonické), jen ve svalech hřbetních vidíme křeče napínavé (tónické). Dříve však, než došlo ke křečím, nastala ztráta vědomí. Za křečí jest patrna náhlá zsinalost, bulvy vystupují z očnic, spojivky jsou nastříknuty, překrveny. Když křeče ustaly, jest po několik okamžiků dech zastaven, načež nastává t. zv. terminální dýchání, které jest tím vyznačeno, že jsou s počátku vdechy hluboké, mocné, lapavé, výdechy krátké, že čím dále jsou delší pausy mezi vdechy, dechu pak ubývá mohutnosti, až se úplně zastaví. Zastaveným dechem však život ještě nepřestal, srdce se pohybuje dále po několik minut, u zvířat i 20—40 minut, avšak čím dále tím chaběji, oddíl po oddílu ustává v pohybu, nejdříve levá předsíň, pak levá komora, později komora pravá, posléze bije jen pravá předsíň, až i ta přestává rhythmicky se stahovati a zbývají jen nepravidelné vlnivé pohyby a záchvěvy; konečně utuchly i ty a nastala smrť. Stalo-li se přerušení výměny plynů v krvi nenáhle, tak na př. bylo-li zvíře zavřeno v malém prostoru, do něhož nemá vzduch přístupu, nedostavují se uvedené bouřlivé příznaky náhle, dušnost nastává nenáhle a přibývá jí pomalu, s ní přibývá městnání krve v žilách a zsinalosti, ústředí dýchací pomalu slábne, až nastává smrť, jíž křeče nepředcházejí. Při náhlém d. působí nedostatek kyslíku, při nenáhlém d. přibývající nahromadění kyseliny uhličité v krvi a tkaních. Viz Udušení. Rg.
PD old 70