Ottův slovník naučný/Dozsa

Ottův slovník naučný
Dozpěv	Dozsa	Dozy

Údaje o textu
Titulek:	Dozsa
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 899. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Jiří Dóža
Související články ve Wikipedii: Dóžovo povstání

Dozsa [doža| Jiří, náčelník selského povstání v Uhrách r. 1514, rodem Sikul, odtud také Székely zvaný, byl pro chrabrost svou ve válce s Turky povýšen do stavu šlechtického. Když 1514 bullou papežskou byl hlásán kříž proti Turkům, obdržel D. z rukou kardinála legáta vrchní velení nad křižáky a shromáždil za krátko kolem Czegléda na 40.000 mužů, většinou sedláků, kteří nemohli již déle snášeti utiskování od šlechtických pánů. Popuzován z rozličných stran a zvláště pak rozkazem královským, aby další sbírání vojska zastavil a do Bosny válečně vtrhnul, vydal z Czegléda provolání, kterým vybízel lid k válce proti věrolomné šlechtě. Na jeho hlas zaplálo vzbouření na všech stranách; sídla šlechtická byla ničena a lid dopouštěl se velikých ukrutností. D. stal se neobmezeným pánem, králem kuruců (z lat. crucifer), jak zástupy selské byly nazývány; i vytrhl proti Szegedinu a po marném dobývání města k Csanádu, kde porazil Štěpána Báthoriho a zanášel se plánem, odstraniti všecko jmění a prohlásiti rovnost všech stavů. Když však napadl Temešvár, byl od Jana Zápolského poražen a zajat, a když velikomyslně všecku vinu a zodpovědnost za spáchané výstřednosti na sebe přijal, na rozžhaveném železném trůně za živa upečen; na lid selský pak zákonem z r. 1514 uvaleno jest věčné nevolnictví (mera et perpetua servitus).