Ottův slovník naučný/Douwesova methoda

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Douwesova methoda
Autor: Gustav Gruss
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 892. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Douwesova methoda (úloha), občas též problém dvou výšek zvaná, určuje polární výšku místa z měřených dvou výšek а , hvězdy rektanscense a deklinace a z doby ležící mezi oběma určeními . Pomocí přibližné hodnoty obdrží se ze vzorce:

hodnota , jež spojena se známou hodnotou , dá a . Pomocí jedné z těchto hodnot vypočte se pak . Douwes podal svou methodu ve tvaru:

.

O úloze té již Nonius pojednal v „De Crepusculis 1542“ a jiní. Ač neskytá theoreticky pražádné obtíže, přece úloha byla studována mnohými učenci se snahou, dáti konečným vzorcům tvar počítání přiměřený. D. m. stává se složitou, že při pozorování slunce musí se přihlížeti ke změně deklinace slunce a že při určení na moři třeba zřetel bráti na změnu místa pozorovatele určenou bussolou a logem. Literaturu viz R. Wolf, Handbuch der Astronomie, 1892, jinak i spisy nautické. Gs.