Ottův slovník naučný/Doujat

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Doujat
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 888. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Jean Doujat (francouzsky)

Doujat [dužà], též Doviatus (* 1609 v Toulouse — † 1688). Byl advokátem v rodišti svém, pak učil v Paříži, zvolen r. 1650 do akademie, r. 1651 stal se professorem církevního práva na Collège de france, r. 1655 jmenován historiografem franc. a pak učitelem dauphina v dějepise. Sepsal: Hist. iuris pontificii synopsis (1670); Synopsis conciliorum (1671); Specimen iuris canon, apud Gallos usu recepti (1671, 2 sv.); Histoire du droit canonique (1675); Praenotationum canon, libri V. (1687). Vedle těchto prací z práva cirk. vynikl i pracemi filologickými a histor.: Dictionnaire de la langue toulousaine (1639); Titus Livius ad usum Delphini (1679, 6 sv.); Abrége de l’histoire romaine et grecque (1672); Histoire de la régence de la reine mère Anne d’Autriche. Pracoval pilně a s úspěchem v dějinách pramenů práva církevního, vydal díla jiných kanonistů a snažil se též o povznesení studia práva římského, jež v XVII. stol. ve Francii kleslo.