Ottův slovník naučný/Donskoj tolk

Ottův slovník naučný
Donská vína	Donskoj tolk	Donský okruh

Údaje o textu
Titulek:	Donskoj tolk
Autor:	Jaromír Hrubý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 841. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Donskoj tolk (donské vyznání), ruská sekta molokánská. Kdežto molokané učí, že Bohu možno sloužiti toliko duchovně, uznali někteří členové sekty také potřebu bohoslužby zevní. Hlasatelem tohoto nového učení byl kozák Andrej Salamatin, jenž po r. 1823 získal mnoho přívržencův v gubernii taurické a stal se tak zakladatelem D-ského t-u, jehož členové sami se nazývají evangelickými křesťany. D. t. přijal za své téměř všechny obřady pravoslavné církve, vyjma ovšem liturgii (mši), které sloužiti nemůže, protože nemá svěcených kněží. Obec však volí si učitele, na něhož přenáší učitelskou moc skládáním rukou všech přítomných členů obce. Učitel křtí novorozeně, pohroužeje je třikrát do vody před tím posvěcené; zpovídá kající, provázeje zpověď modlitbou, ve které prosí Boha za odpuštění hříchův; při společné bohoslužbě žehná chléb a víno, a dává jich přítomným požívati, provázeje obřad částečně změněnými modlitbami církve pravoslavné; též pomazání nemocných opět přijato. I v otázkách sociálních liší se D. t. značně od ostatních molokánův. Uznávají moc caře, modlí se za něho, konají vojenskou službu a přísahají; uznávají rozsudky soudcův a sběhům i trestancům útulku neposkytují. Ze všech ruských sekt rationalistických D. t. přiblížil se nejvíce opět k církvi pravoslavné. Hbý.