Ottův slovník naučný/Dogmatismus

Ottův slovník naučný
Dogmatika	Dogmatismus	Dogmatolatrie

Údaje o textu
Titulek:	Dogmatismus
Autor:	asi Gustav Zába[red 1]
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 758. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dogmatismus

Dogmatismus ve filosofii znamená tu domněnku, že myšlení lidské může se státi skutečným výrazem transscendentálního světa. Chceme-li věc přesně vzíti, musíme za dogmatickou prohlásiti i zásadu totožnosti (a = a), pokud zásadu tu přenášíme na věci o sobě, totiž že ať ji myslí kdokoliv, že myslí pravdu absolutní, nijak závislou na organisaci svého myšlení. Dogmatickým v tomto smyslu jest již i klad věcí o sobě i každý důkaz světa zevnějšího, poněvadž tím zkušenost se přesahá a stanoví něco určitého o nadsmyslnu. Tak aspoň vykládá skepticismus, který jsa naprostou protivou d-mu pochybuje, že by shoda myšlení s transscendencí i jen v jednom bodě se dala uskutečniti, a uznává platnost všeobecných poznatků jen pro okruh empirie. — Ovšem jsou v d-mu valné rozdíly, podle toho, mnoho-li se domníváme myšlením svým z nadsmyslna postihovati a po které stránce. Doufání, že bychom mohli dojíti pravdy o transscendenci, týká se především poznání věcného čili kvalitativního (metafysiky kvalitativní), kde kvality i formy názoru empirického neb z psychického mechanismu vyrostlé představy prostě se přenášejí na věci o sobě. Dogmatickými jsou na př. pojmy substantiality, příčinnosti, pojmy věčnosti, nekonečnosti prostorové, totality světa, dogmatickým jest stejně Plato jako Aristoteles nebo Schopenhauer; dogmatickou jest každá věrouka svou metafysickou částí. Kritikou theorie poznání (ve staré době u sofistů a Pyrrhonských skeptiků, v novější době počínaje Lockem) zužuje se však možnost metafysického vědění až jen na pouhé poznávání vztahů věcí o sobě (u Herbarta), kde myšlení není více kvalitativním, nýbrž toliko adaequatním (a to jen po stránce formové) výrazem transscendentální jsoucnosti. Se stanoviska skepticismu ovšem i tento kriticismem prošlý směr jest d-mem, ač obecná zvyklost přikládá jméno to jen metafysikám kvalitativním. — O rozdílu postupu dogmatického oproti genetickému v. Methoda. Zba.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Ćlánek je podepsán zkratkou Zba., která není uvedena na seznamu spolupracovníků. Vzhledem k tématu předpokládáme, že autorem byl filosof Gustav Zába, který své příspěvky běžně podepisoval zkratkou Zb.