Ottův slovník naučný/Dobříš

Ottův slovník naučný
Dobřinsko	Dobříš	Dobříšská léna

Údaje o textu
Titulek:	Dobříš
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 719-20. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dobříš
Související články ve Wikipedii: Okres Dobříš

Dobříš, okr. město v Čechách, na úpatí Brd, v hejt. příbramském, má 404 d., 3535 č., 35 ob. n (1890), kostel N. Trojice, na hřbitově kostel sv. Isabelly s hrobkou kn. Colloredo-Mansfeldů, zámek s krásným parkem, radnice, 5tř. obec. šk. pro chl. a pro dívky, soukr. židovská a průmyslová pokr. šk., pš., telegr. a četnická stanice, státní hřebčinec, parostr. pivovar, lihovar, par. mlýn, továrna na ocet, výrobu svíček a mýdla, továrna na lučebniny, želez. doly, huti, hamry a železárny (1891 vyrobeno 14.000 q železa), 2 cihelny a parní pila. Domácí průmysl šití rukaviček. Alod. panství a dvůr kn. Colloredo-Mansfelda Samoty: dvůr zv. Šturmovský, sv. Anna, Baba, Brodec, Knížecí Studánky, Rochot, Skalka a Trnová. —

Znak města D-e (vyobr. č. 1184.), jenž jí byl od krále Ferdinanda I. udělen, takto se vypisuje: Na travnaté půdě v modrém poli dvě stříbrné, čtverhranné věže s cimbuřím a s červenými, špičatými střechami a zlatými makovicemi; obě věže spojeny jsou stříbrnými hradbami s cimbuřím a s otevřenou branou, v níž stojí sv. Tomáš a nad ním na oblouku brány nápis: St. Thomas. — Okres dobříšský má 3230 d., 22 507 ob č., 57 n. (1890) — D. připomíná se poprvé r. 1321, kdež patřila k panství tetínskému. Když toto se dostalo v držení krále Jana, postaven v D-i hrad (nyní sýpka) a k němu připojeno drahně vesnic, kteréž patřily posud ke Kamýku. Také tu zřízen úřad lovčovský a vysazena služebná manství (čili tak zvaná Dobříšská léna). Taková byla v Čisovicích (prvotně jedno, pak dvoje Boučkovské a Leslovské) ve Verměřicích, v Druhlicích (manství Křížanské později rozdělené), v Dobříši (troje), v Úběnicích (Filipovské a Onšovské), jež se udržela až do nové doby, a Dubenecké, Skřipelské, Psohorské a Rosejovské, jež pominula. D. zůstala v držení králův až do r. 1422, kdež zapsána Bedřichovi a Hanušovi z Kolovrat. Král Jiří vyplatil D. od Hanuše syna Hanušova a zastavil ji synům svým, ale ti brzo vyšli z držení jejího. Po. zději držel ji Jindřich ze Švamberka, kterýž ji postoupilr. 1491 Děpoltovi z Lobkovic. Děpoltovi synové vydali D. králi Ferdinandovi, jenž ji zastavilr. 1534 Vilémovi Švihovskému z Ryžemberka. Vilém tento obnovil hrádek zdejší, ale městečko před ním bylo pusté a obyvatelé bydlili ve vsi pod hradem vystavěné Ferdinand, syn Vilémův, seděl na D-1 až do r. 1569, pak od něho vyplacena a zůstávala zase dlouhá léta ve správě král úředníkův. Mezi tím zase bylo městečko znova vysazeno a právy nadáno, nový kostel postaven (1589), avšak hrad zpustl a bydlilo se v nové tvrzi u dvora ze dřeva postavené. R 1630 prodána jest D. i s panstvím Brunovi hrab z Mansfelda a Heldrunku. Za něho a nástupcův jeho drahně lén ku panství přikoupeno, jež po vymření potomstva jeho (1780) v držení rodu Colloredovského se dostalo. (Viz Colloredo z Mansfeldu) Rod tento zůstavil po sobě pěknou památku, nynější zámek se zahradou a kostel Nejsv. Trojice r. 1797 nově postavený. Sčk.