Ottův slovník naučný/Dies

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dies
Autor: Josef Miroslav Pražák, Jan Ladislav Sýkora, neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 496–497. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Dies (lat.), den. Jednotlivé dni kalendáře římského liší se od sebe rozličnou povahou. Rozeznávají se: 1. D. festi (sváteční dnové) a profesti (všední); rozdíl mezi nimi byl pouze náboženský. 2. D. fasti a nefasti. D. fasti byly dni, ve které praetor mohl souditi, nefasti ty, ve které z rozličných příčin činnost soudní byla zastavena. Většina dní v roce (237 neb aspoň 235) byly fasti a dle nich pojmenován a potiori také kalendář římský. D. comitialis jest ten, ve který mohly comitie se konati. Dni ty byly veskrze fasti (fasti comitiales), ale ne všechny d. fasti jsou comitiales, poněvadž v kalendářích římských připomínají se také d. fasti non comitiales. 3. D. religiosi (infausti, vitiosi, atri), v nichž pro jisté pověry za nevhodné se pokládalo něco důležitého podnikati a d. puri, v nichž takové závady nebylo. Ke dnům neblahým náleželi také dnové po Kalendách, Nonách a Idách (t. zv. d. postriduani), jakož i dnové, ve kterých národ římský stihlo neštěstí, na př. d. Alliensis, den památný velikou porážkou Římanů skrze Gally nad říčkou Allií 18. čce r. 390 př. Kr. dle obyčejného datování. Srv. Huschke, Das alte röm. Jahr (Vratislav 1869); Th. Mommsen, Die röm. Chronologie (Berlín, 1859); O. Hartmann, D. röm. Kalender (Lipsko, 1882). Pk.

D. v církvi katol.: D. absolutionis (den rozhřešení), zelený čtvrtek, poněvadž v něm veřejní kajicníci bývali rozhřešováni z trestů církevních a opět uváděni ve spojení s církví, d. adoratus (den klanění se), veliký pátek, poněvadž v něm pokleknutím koná se pocta kříži; d. ater (černý), den všední jakožto den černě označený; d. cineris neboli cinerum (d. popela), popeleční středa, ve kterou se v katol. církvi sype věřícím popel na hlavu na význam kajícnosti a pomíjejicnosti; d. competentium (d. způsobilých), zelený čtvrtek, ve kterýž za první doby církve činili veřejné vyznání víry ti, kteří měli býti pokřtěni ve svatvečer velikonoční; d. consecrati (dni zasvěcené), zvláště vánoce; d. crucis (d. kříže), velký pátek; d. depositionis, den pohřbu; d. ferialis u Římanů den sváteční, v němž se neúřadovalo a bohům obětovalo; u křesťanů den všední, ježto každý den má býti zasvěcen zdržováním se zlého a konáním dobrého; d. dommica (d. Páně), neděle; d. florum (d. květin) č. ramorum (d. ratolestí), květná neděle; d. incarnationis (d. vtělení), svátek zvěstování Panny Marie 25. bř.; d. indulgentiae (d. odpuštění), zelený čtvrtek; d. reconciliationis (d. smíření), zelený čtvrtek; d. rogationum (dni prosební); d. salutaris (d. spasitelný), velký pátek; d. sancti (dni svaté), doba postní, zvláště poslední týden v postě; d. spiritus (d. Ducha), hod boží svatodušní; d. stationarii (dni stání), dnové polopostní (středa a pátek), v nichž věřící první doby křesťanské až do tří hodin odpoledne nejedli; d. supplicationum, dni prosebné, kajícné; d. suprema, den poslední, soudný; d. viridium (zelených), zelený čtvrtek, poněvadž ten den kajicníci opět v církev byli přijímáni a tak z uschlých ratolestí církve zelenými se stávali. Sa.

D. v právním smyslu viz Čas, 865; d. civilis (den kalendářní) značí dobu od půlnoci k půlnoci; d. intercalaris, den přestupný, pak d. prior a d. posterior viz Bisextum; d. utilis, den způsobilý k jednání soudnímu, viz Čas nepřetržitý 866 a Lhůta; d. cedens značí den, kdy právo a závazek povstává, a d. veniens, kdy lze právo provésti, na př. žádati za splnění pohledávky, odkazu (d. legati cedit nebo venit).

D. canicularis čili caninus, den psí; d. criticus, den kritický, rozhodný; d. exemptus, den prázdný; d. exeuntes, poslední dni měsíce; d. intrantes, prvé dni měsíce; d. Jovis, čtvrtek; d. legalis, občanský den (24 hodin); d. Lunae, pondělí; d. Martis, úterý; d. Mercurii, středa; d. non (juridici), dni nesoudní (v Anglii dni, kdy soud nezasedá); d. Sabbati neb Saturni, sobota; d. Solis, neděle; d. solutionis, den splatnosti; d. Veneris, pátek.