Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Detractus realis

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Detractus realis
Autor: Jan Jaromír Hanel
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 415. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Detractus realis (gabella hereditaria), lat., poplatek, který musil se platiti, kdykoli nějaká pozůstalost ze země dostati se měla, tedy zejména, když po smrti cizince v tuzemsku jeho pozůstalost měla se vydati dědicům bydlícím v cizozemsku, nebo když pozůstalost tuzemcova z tuzemska do cizozemska se odevzdávala. Vznik tohoto ve středověku všeobecně se vyskytujícího poplatku souvisí s t. zv. právem cizinců (srv. Albanagii ius), dle něhož cizinec za ochranu jemu poskytovanou panovníku země, v níž na čas bydlel, musil poskytovati poplatek. D. r. zachoval se až do dob nejnovějších, v nichž proklestila sobě dráhu zásada, že cizinci v tuzemsku vůbec táž práva občanská a tytéž závazky mají, jako občané tuzemští, ač nevyhledává-li se k požívání těchto práv jmenovitě státního občanství. Poplatek jako d. r. z pozůstalosti zadržovaný obnášel druhdy až celou třetinu pozůstalosti. Mezi státy Německého spolku zrušeno jest vybírání d. r. čl. 18. německé akty spolkové ze dne 8. čna 1815, a v nejnovější době mezinárod. smlouvami d. r. skoro všeobecně jest vymezen. Pouze v případě t. zv. reciprocity by se i d. r. vybírati mohl. (Srv. St. z. z. ze dne 21. pros. 1867, č. 142 ř. z. čl. 4.) –l.