Ottův slovník naučný/Denhoff

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Denhoff
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 297. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Jerzy Albrecht Denhoff, Jan Kazimierz Denhoff a Stanisław Ernest Denhoff (vše polsky)

Denhoff, německý rod (Dönhoff, v. t.), usedlý v Polsku, z kterého vynikli:

1) D. Jerzy Olbracht, biskup krakovský (* 1648 — † 1702), nabyv vychování v Římě, usadil v Piotrkowě jesuity (1677) a získav přízeň krále Jana stal se kancléřem královny Marie Kazimíry a r. 1688 kancléřem korunním. Po korunovaci Augusta II. přijímal hold od pruských měst (1698). Proslul jako výmluvný kazatel.

2) D. Jan Kazimierz, kardinál (* 1653, † 1697). Po vítězství u Vídně r. 1683 poslán byl s korouhví Muhammedovou do Říma, kde zaujal místo vyslance polského. Jeho péčí uvedeni r. 1685 Trinitáři do Polska. Vydal spis Droga do życia pobożnego (Krakov, 1679) a v rukopise zůstavil Opisanie bitwy pod Parkanami a listy o tehdejší politice a vojenství.

3) D. Stanisław, polní hejtman litevský († 1728 v Gdansku), po smrti krále Jana III. podporoval usilovně volbu kurfiršta saského a za války švédské zvolen byv maršálkem konfederace sędomierské, stal se téměř diktátorem. Za příchylnost k Augustovi Švédové ničili jeho statky, ale král štědře ho odměnil roční pensí 60.000 zl. ze státní pokladny. V lidu nebyl oblíben pro svoji panovačnost. Oddav se úplně Sasům, byl na němém sněmě r. 1717 zbaven moci. S druhou manželkou Sofií Sieniawskou nabyl velkých statků, jež přešly pak k rodině Czartoryských a staly se oporou snah politické strany řečené familia (v. t.).