Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Deliberační lhůta

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Deliberační lhůta
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 204. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Deliberační lhůta (lat. spatium nebo beneficium deliberandi) sluje lhůta daná dědici na rozmyšlenou, má-li dědictví nastoupiti nebo se ho vzdáti. V právu řím. povolována lhůta taková (tempus ad deliberandum) na vyzvání věřitelů zůstavitelových (při praetorské bonorum possessio 100 dní, později nejdéle 9 měsíců, nebo dal-li lhůtu vladař, do jednoho roku). Také odkazovníci, substituti a sám dědic povolaný mohou žádati za určení takové lhůty; nedodrží-li lhůty, má se za to, že se uvázal v dědictví. Pruský Landrecht určil lhůtu onu na 6 neděl nebo na 3 měsíce, saský obč. zák. na 2 měsíce až na rok. – Rak. obč. zák. (§ 797) nezná d. l-ty v tomto smyslu.