Ottův slovník naučný/Daemonismus

Ottův slovník naučný
Daemoniolepti	Daemonismus	Daemonolatrie

Údaje o textu
Titulek:	Daemonismus
Autor:	František Krejčí
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 850. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Daemonismus [dém-] víra v duchy (daemony). Někteří mythologové pokládají d. za podstatnou čásť vývoje náboženského a mythologického, za souřadný stupeň fetišismu, ctění předků, polytheismu a monotheismu, tak že by na jistém stupni vývoje jiných náboženských představ nebylo mimo duchy. Zástupcem předním toho směru jest Tylor, jenž vysvětluje vznik víry v duchy z představy o duši, s jejíž vývojem představa o daemonech jde rovnoběžně, a polytheismus z d-mu přenesením společenských poměrů lidských na duchy: co mezi lidmi náčelníci a králové, to jsou vyšší bytosti božské na nebi mezi duchy. Stejným směrem jde Mannhardt a jeho stoupenci, kteří d. pokládají za proethnické stadium mythologie indoevropské, v podrobnostech povšechného vývoje se různíce. Obyčejně však d. buď se ctěním předků (Spencer) anebo s fešitismem se spojuje nejsa pokládán za zvláštní stadium vývoje náboženského, nýbrž pouze mythického (Vignoli, Max Müller). Podrobný postup celého vývoje, z něhož vyzírá poměr d-mu k ostatním fasím vývoje, podává Elard H. Meyer v Indogermanische Mythen, I., přídavek. O tom, jakož i o vzniku víry v duchy viz Mythus. Srov. též J. Král, L. fil. XV., 413. Kčí.