Ottův slovník naučný/Dašice

Ottův slovník naučný
Dašev	Dašice	Dašický z Barchova

Údaje o textu
Titulek:	Dašice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 71. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Dašice

Dašice, město čes. v hejtm. pardubickém, okr. holickém, na Loučné se 257 d., 2170 ob. česk. (1890); má 5tř. šk. pošt. telegr. a četnickou stanici, nádraží rak.-uherské st. dr., akc. cukrovar (surovina), měšť. pivovar, mlýn, továrnu na hnací řemeny a biče (vývoz do Ruska, Rumunska, Srbska a Bulharska), tov. na obuv, značnou výrobu zboží prýmkářského a dýmkových nátrubků a 6 výr. trhů. Obyv. živí se rolnictvím a prací v průmysl, závodech. Ze staveb vyniká barokový farní kostel Nar. P. M. se starým renaissančním oltářem a křtitelnicí z r. 1559, radnice, v níž chovají se privilegia a pečeti ze století XVI. a XVII. D. mají pravidelné obdélné nám. a úhledný park. K městu náležejí předměstí: Velkolanský, jež r. 1878 na vysušeném rybníku t. jm. vystavěno bylo, Babina a Hedčany, kde bývaly tvrze. Za městem vykopány četné pohanské popelnice, svědčící o dávném založení D-ic. Na město povýšeny za Viléma z Pernšteina. Znak (vyobr. č. 1060.): štít, na něm v červeném poli český lev nekorunovaný, stříbrný. — Na vých. straně města, kde nyní jest pivovar a správcovství, byla někdy tvrz s předhradím. V zem. deskách r. 1318 jmenuje se Blažej, vl. z D-ic. R 1350 byl zde již také chrám. V XV. stol. seděli na D-cÍch Mikuláš Dašický z Barchova, ale již r. 1507 Mikuláš Čeněk Dašický z Barchova prodal D. Vilémovi z Pernšteina, jenž je připojil k panství pardubickému. Potomek jeho Jaroslav prodal r. 1559 panství pardubické a s tím i D. Piramovi Kapounovi ze Svojkova; však již rok na to přešlo celé zboží pardub. v majetek koruny České. R. 1864 prodal stát panství pard. úvěrnímu ústavu, který pak velkostatek dašický odprodal svob. p. Janu z Libigů. Nyní jej drží markrabí Alexander Pallavicini. Zde narodili se círk. spisovatel Frant. Koutský a skladatel Ed. Nápravník. Srov. D. a přifařené obce, napsal J. Nechvíle (Pardubice, 1882).