Ottův slovník naučný/Culpa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Culpa
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 777. Dostupné online.
Ottův slovník naučný. Dvacátýosmý díl. Praha : J. Otto, 1909. s. 181.
Licence: PD anon 70

Culpa [ku-], lat., vina, provinění.[red 1]

Culpa, lat., vina, provinění, nedbalost; v právu zaviněné opominutí povinné péče. Římské právo rozeznávalo podle stupně nedbalosti: c. lata, hrubé zavinění, t. j. opominutí péče, jíž dbá každý obyčejný člověk, a c. levis, nedopatření, zanedbání opatrnosti (diligentia), které za týchž okolností šetří rozvážný a opatrný hospodář (diligens pater familias). Zavinění může záležeti v činění neb opominutí, pročež se mluví o c. in faciendo a c. in non faciendo, podle toho, zda zasahuje se positivním jednáním do cizí právní sféry či působí se někomu škoda opominutím, jímž se porušuje povinnost. – Kdežto při shora uvedených druzích viny hledí se k měřítku abstraktnímu, mluví se někdy o c. in concreto, t. j. o nedbání péče, jíž obyčejný člověk šetří ve svých vlastních věcech (diligentia quam suis [rebus adhibere solet]).[red 2]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Heslo „Culpa“ v pátém dílu Ottova slovníku naučného.
  2. Heslo „Culpa“ ve dvacátémosmém, doplňkovém dílu Ottova slovníku naučného.